Na rohu Hroznové a České v domě, který se dnes přestavuje, býval do roku 1904 hostinec U Fulínů. Původně to byla chvalná i nechvalná restaurace U Tyrola. Náplní a skladbou hostů se řadila mezi podniky ve městě s názvy Tripolis, Port Artur, Afrika, Zum blaue Donau a podobně.

Telefonoval mi Milan Binder a už podle nadšeného hlasu jsem poznal, že se mu povedl nějaký zajímavý budějovický úlovek. Nemýlil jsem se. Vytáhl na mne Králíka, Františka Králíka, bývalého významného budějovického velkouzenáře a majitele nemovitostí. Jeden z jeho domů stál na náměstí a je znám pod názvem U Tří kohoutů. Pořád vám to nic neříká? Je to ten větší z domů, který tvoří Hotel Zvon. Pokud zvednete oči k jeho střeše, ještě dnes tam uvidíte reliéfy tří kohoutů. Dříve ale v tomto domě sídlila hospoda, která konkurovala vedlejšímu hostinci U Zvonu. František Králík si nechal postavit i dům v Žižkově ulici, kde měl malý krámek. Ve dvoře, kde jsou nyní prostory Vysoké školy evropských a regionálních studií, byla „bourárna masa“ a výrobna. Protože byl ale velkouzenář, tak své výrobky rozvážel do řeznictví po celém městě. Podívejte se na fotografie rodiny Králíků, které získal Milan Binder. Dýchne na vás doba uzenářsky minulá.

Divadelní ulice (od roku 1945 Stejskalova) po roce 1908 vypadala dobře. Stál tam Velký pivovar, divadlo, obchodní dům Glogau, Zemská banka, Stecherův dům, Wendlerův hostinec, zájezdní hostinec U Černého orla a ulicí jezdila tramvaj (zastávka u divadla). Blok Savoye a Broukárna nejsou o nic horší, ne-li lepší, jen se připomíná, že jsme měli v centru města Velký pivovar. Nechali jsme si jen Malý pivovar. Ani v jednom se už po polovině 19. století pivo nevařilo, ale budov dvou pivovarů v historickém jádru města by si jinde radní považovali. 

V letech 1823 až 1985 se nacházel v mírné zatáčce staré císařské silnice třeboňsko domažlické na západním okraji Českého Vrbného formanský a později výletní hostinec U Ruského cara Alexandra I. Hostinec byl však o pár let starší a měl název U Červeného orla.

Na pohlednici je záběr z dnešní Žižkovy třídy na klidné a upravené Senovážné náměstí. V pozadí vede ulice Karla IV. směrem na náměstí a před Mlýnskou stokou, která s mostem na pohlednici splývá s okolím, stojí typická městská klasicistní budova, v tomto případě stará nemocnice. Na svěží pohlednici je zachycen čas před rokem 1908, protože toho roku na podzim se Žižkovou pokládaly tramvajové koleje.

Na pohlednici stojí na rohu Lidické a Roudenské rozložitý patrový dům z poloviny 19. století se známým hostincem U města Krumlova. Před hostincem je zastávka tramvaje.

V Jírovcově ulici existovala léta chvalně známá restaurace Na Rychtě. Název vzniknul podle Obce baráčníků Vitoraz, která měla v původním hostinci zázemí. V čele obce stál rychtář, proto „Rychta“. Nebyl to tedy městský rychtář, který jako královský úředník snad sídlil v Panské ulici Na Staré rychtě.

Na snímku pořízeném v období první republiky stojí před svým hostincem v Široké ulici pravděpodobně sám hostinský František Černoch. Malá část domu vpravo patří kavárně Corso na rohu Široké a Biskupské. Podle znalce Široké již zesnulého Františka Valeše se hostinci neřeklo jinak než U Krobiána. Nebyl si však jist byl-li tím krobiánem hostinský, vrchní, kuchař nebo vyhazovač. Snad kuchař.

Vždycky je smutné, pokud se rozdělí něco, co k sobě patří. Může se jednat o lidi, kteří chtějí být spolu a nemohou, nebo o věci, které k sobě historicky náleží a byly od sebe odděleny. I v Budějovicích máme jednu zapomenutou památku, která byla násilně rozdělena na dvě části.

Od konce 19. století do roku 1978 prosperoval na Palackého náměstí hostinec Amerika. Politické orgány, a jimi řízený podnik Restaurace a jídelny, tvrdě zrušily název Amerika a razily raději U Homolků, ale výsledek byl, že lidé chodili na pivo k Homolkům na Ameriku.