Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Čtyři desítky ohnišť nelegálně rozdělali letos návštěvníci Národního parku Šumava od ledna do konce srpna letošního roku. Ohniště hořela uvnitř lesních porostů a to třeba i v klidových území a v místech s velmi špatnou dostupností požární techniky. Všechna znamenala požární nebezpečí. Ohniště byla i na Dračích skalách nebo na Kozích Hřbetech.

Osm párů sokola stěhovavého žije stabilně na české části Šumavy a daří se jim vyvádět mláďata. Dalších sedm párů tohoto nejrychlejšího tvora na planetě Zemi žije na německé straně Šumavy. Ve druhé polovině 20. století byl v Česku sokol stěhovaný téměř vyhubený v důsledku masivního používání nechvalně proslulého insekticidu DDT. Ten doslova hubil vše živé a odnesli to i vzácní dravci.

Bourat se nebude známá Roklanská chata, která se nachází v nepřístupné části Národního parku Šumava. Dlouho opuštěný turistický objekt z 30. let 20. století se zatlučenými okenicemi a dveřmi, napadla dřevomorka. I z těchto důvodů usiloval národní park o demolici chaty. Zatím se zakonzervují její dochované autentické části. Park zadá projekt, který posoudí, jak se konzervace udělá. O konečném osudu chaty se pak může rozhodnout až za deset či 20 let.

Omezení vstupu pro turisty začalo nově platit v centrální části území Národního parku Šumava. Jedná se o oblast přiléhající k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde je jádro výskytu tetřeví populace. Tímto opatřením národní park zceluje plochu, ve které už klidové území existuje a je tak již desítky let z větší části veřejnosti nepřístupná. Turisté se teď mohou pohybovat od Pramenů Vltavy až po Plesnou pouze po značených turistických trasách.

Známá Roklanská chata na Šumavě se letos určitě bourat nebude. Konstatoval to v pátek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při své návštěvě Šumavy. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechá posoudit stav chaty třemi odborníky. Prověří i historii chaty a její vznik. Ministr nevyloučil možnost, že by chata byla na jiném místě. Správa Národního parku (NP) Šumava plánovala zchátralou chatu zbourat, dokonce už má i platný demoliční výměr.

Mnoho času už zřejmě nezbývá známé Roklanské chatě, jejíž existence se blíží ke konci. Správě Národního parku Šumava se totiž otevřela cesta k demolici zchátralé chaty nedaleko Modravy v centrální Šumavě. Park, jemuž chata postavená v 30. letech minulého století od roku 1993 patří a který kvůli jejímu havarijnímu stavu usiluje o její zbourání, už dostal od stavebního úřadu v Kašperských Horách demoliční výměr na chatu. Proti demolici chaty jsou ale například turisté i někteří politici.

Národní park Šumava uložil pokutu jeden a půl milionu korun Kašperskohorským městským lesům. Společnost loni v létě těžila dřevo v chráněné zóně v okolí Pěnivého potoka podle parku velmi nešetrným způsobem - svedla přirozený potok do potrubí, zanechala v lese až metr hluboké koleje a vybudovala nelegální cestu. Proti pokutě za nezákonný postup se kašperskohorské lesy chtějí odvolat, uvedla jednatelka firmy Hana Naušová.

Zatímco velikost tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese se za posledních 30 let daří zvyšovat, kriticky ohrožena je naopak na stejném území populace tetřívka obecného. A hrozí velké nebezpečí, že za několik let u nás tetřívek zcela vyhyne. O nejohroženějších tvorech žijících na Šumavě jsme si povídali s Janem Dvořákem, mluvčím šumavského národního parku.