Po prvním dílu knihy Jana Schinka Putování městem České Budějovice, které se objevilo na knižním trhu vloni v předvánočním období, vydalo nakladatelství Kopp pokračování tohoto úspěšného titulu. Autor, znalec budějovických zákoutí, uliček, skrytých architektonických skvostů a zajímavostí, několik let odhaloval čtenářům Deníku vzdálenou i nedávnou historii českobudějovických domů.

Věděli jste, že nejstarší renesanční sgrafita najdeme na rohu Kněžské a Kanovnické ulice? V domě, o kterém se dnes Jan Schinko rozepsal, sídlila prodejna nábytku. Podniků se tam v průběhu let vystřídalo několik, dneska tam najdeme rychlé občerstvení Hladový vokno.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na historii Budějc. Založení města v roce 1265 se odvíjí od nejstarší známé písemnosti. Tvar jména Budějovice se po staletí upravoval podle toho, jestli byl písař znalý latiny nebo němčiny. Přemysl Otakar II. měl o založení města zájem, ten byl hlavně politický.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na pomník Adalberta Lanny z roku 1879. Přečkal podle něj několik politických režimů. Padl až kolem 25. května 1945 za pomocí řetězů a traktoru. Někteří ale tvrdí, že to nebyl traktor, ale ruský pásák.

V dalším dílu Drbny historičky se podíváme na Lannovu třídu. Alespoň tedy na její část. Víte, proč z ní zmizely jírovce neboli kaštany? Jaký dům si v roce 1939 zabralo gestapo jako židovský majetek a co se s ním stalo? Tohle, ale i mnoho dalšího, se dočtete v dalším povídání historika Jana Schinka.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na budějcké Malé Benátky. Víte, kde byly?Aa k čemu sloužily? V roce 1952 je poškodila povodeň. I když na tom místě povyrostly stromy, podle Schinka jsou stále oázou.

Dnešní díl Drbny historičky se podívá na budějckou Solní branku. Dříve se jí říkalo Na Vraždě, protože v ní měli někoho zabít. Celý tento kout kolem České ulice byl podle historika Jana Schinka spjat se solí. Brankou se měla v bečkách dopravovat sůl, ale prý to nejspíš nebude pravda. Proč se přestala dovážet sůl ze Solnohradska a kdo předběhl radnici s vybudováním lázní? I to se dočtete v dalším článku.

Jen těžko bychom dnes poznali sokolskou plovárnu, která stála za klášterem v roce 1921. Nevedla k ní žádná cyklistická stezka a ni silnice. Na plovárnu bylo možné dostat se suchou nohou jen přes lávku nad vorovou propustí. Sokolská plovárna vyhořela v roce 1929 a od konce srpna 1930 byla Vltava podle plánu Antonína Jiráska svedena rovnou na nový bubnový jez a novou elektrárnu.

Jan Schinko se dnes podíval na historii Jihočeského divadla. O plánech k nové budově, o boudě číslo jedna a o boudě čoslo dvě. Kam zmizel základní kámen divadla z roku 1945? A proč si radnice po jeho zmizení oddychla? I to se dočtete v dnešním dílu Drbny historičky.

Před deseti lety byla mašinka, vystavená před vlakovým nádražím, odvezena do Lužan. Dostala se k nám v roce 1975 přes nádraží v Písku. Podle některých ale o lokomotivu 310 nikdo nepečoval a poškozovali ji vandalové, a tak ji odvezli. Měla by se podle vás mašinka vrátit? Neoficíální průzkum říká, že více než půlka obyvatel Budějc by ji zpět chtěla.