Jihočeský vodárenský svaz letos investuje 120,6 milionu korun, z toho nejvíc na Táborsku. Svaz dlouhodobě připravuje i obnovu sedm kilometrů dlouhého přivaděče surové vody z římovské přehrady do úpravny vody Plav za více než čtvrt miliardy korun.

Cena pitné vody, kterou Jihočeský vodárenský svaz vyrábí a prodává především městům a obcím, vzroste od příštího roku o 2,06 procenta. Za metr krychlový pitné vody zaplatí města 16,78 korun místo dosavadních 16,44 korun. Meziročně se tak cena zvýší o 34 haléřů za tisíc litrů.

Největší jihočeská úpravna vody v Plavu zprovoznila nové zásobníky kapalného oxidu uhličitého. Investice vyšla na 9,6 milionů korun a nahradila čtyři zásobníky z roku 1991 s kapacitou 80 tun za dva nové kryogenní s kapacitou 60 tun oxidu.

Spotřeba vody by v Jihočeském kraji mohla do roku 2050 stoupnout téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze studie, kterou si nechal zpracovat Jihočeský vodárenský svaz (JVS). Zatímco teď JVS ročně vyrobí 16 milionů metrů krychlových pitné vody, v roce 2030 by to mohlo být až 25,5 milionu a v roce 2050 pak 28,6 milionu. Studie počítá i s tím, že vodu budou nově odebírat obce a firmy u budovaných dálnic D3 a D4.

Celou kapacitu úpravny vody v Hrdějovicích, patřící městu České Budějovice, která je nyní kvůli pravidelné údržbě mimo provoz od 14. ledna až do druhé půlky února, nahradila plně úpravna vody Plav. Dalším městem, kde nyní JVS nahrazuje místní zdroj, je Písek.

Od ledna vzroste o 1,52 procenta cena vody, kterou Jihočeský vodárenský svaz (JVS) vyrábí a prodává především městům a obcím v kraji. Za kubík vody tak zaplatím místo 16,20 korun 16,44 korun.

Žádné zákazy zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut. I v horkém a suchém létě měly obce a města, napojené na Vodárenskou soustavu jižní Čechy, vody dost. Její kapacita je obrovská. Dokonce dvakrát větší, než současná roční produkce. Ta činí zhruba šestnáct milionů metrů krychlových vyrobené a po kraji potrubím rozvedené pitné vody. Proto není zásobení vodou ani limitem rozvoje bydlení, průmyslu či živností v napojených územích.

Ani vrcholící tropické dny kvalitu a množství pitné vody, dodávané do jihočeských domácností a firem z Vodárenské soustavy jižní Čechy, nijak nepoznamenaly. I když už druhý den každou vteřinou Úpravnu vody Plav na Českobudějovicku, která je největší továrnou na výrobu pitné vody v regionu, opouští 650 litrů vody. To je o 150 litrů za vteřinu víc než odpovídá průměrné celoroční produkci.

Při povodních v srpnu 2002 tekla Nežárka, tehdy už spojená se stejně vylitou Lužnicí, jen sedm centimetrů pod mostní konstrukcí, po níž ve Veselí nad Lužnicí vodárenské potrubí vede dál do Tábora. Nyní zde Jihočeský vodárenský svaz (JVS) dokončuje projekt, který potrubí o metrovém průměru svedl z mostu pod koryto řeky Nežárky. Práce zhruba na stometrovém úseku vyjdou na téměř 14 milionů korun. JVS opravuje i na dalších místech.

Mírné zvýšení produkce pitné vody o 224 tisíc kubických metrů na 16,073 milionů kubíků, kterou loni Jihočeský vodárenský svaz (JVS) vyrobil v úpravně Plav a přes rozsáhlou soustavu dopravil do všech regionů kraje, naznačuje, že dlouhodobý pokles produkce se už stabilizoval. Oproti očekávání byl loňský nárůst dokonce o 500 tisíc kubíků.