Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu podle mluvčího Aleše Miklíka hodlá odvolat.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) požádal o výjimku pro rozsah těžby kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Správu CHKO Šumava podnik žádá o to, aby mohl mimo nejcennější oplocené jádro pralesa vytvářet holiny větší než jeden hektar. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí. Vyplývá to z vyjádření Lesů ČR a Hnutí Duha.

Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a v Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Podle nich kůrovec ze Šumavy ohrožuje i lesy v Německu a Rakousku. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti kůrovci vůbec nezasahuje. Vedení národního parku toto tvrzení odmítá.

Čtyřmilionovou pokutu musí zaplatit budějcká společnost H – Agrana, která podle České inspekce životního prostředí neprováděla včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovců v lesích, které vlastní v Červeném Újezdci, Hosíně a na Borku. Společnost se proti pokutě odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo.

Letecké snímky nejodlehlejších míst šumavského národního parku připomínají záběry z postapokalyptického filmu. Bohužel jde o smutnou realitu, která je způsobena kůrovcem. S ním se Šumava historicky potýká už více než 150 let. Velkým problémem se ale kůrovec stal především v roce 2009 po řádění orkánu Kyrill, přiznává jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

Výzkum na Šumavě ukázal, jak si příroda poradí s účinky kyselých dešťů i kůrovcovou kalamitou. Za výzkum dopadu kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní a vodní ekosystémy na Šumavě jeho vedoucí, přední český hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích, obdržel ve čtvrtek 21. září Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Vědci z jižních Čech a Bavorska budou pomocí dronů hledat na Šumavě stromy napadené kůrovcem. Letos techniku zprovozní a otestují, příští rok začnou měřit v šumavských lesích. Letošní náklady na české straně činí tři miliony korun.

V letech následujících po orkánu Kyrill, který se Českou republikou prohnal před deseti lety, napadl kůrovec v Národním parku Šumava 2,6 milionu stromů. Lesníci z toho vytěžili 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Přesnou výši škod, které Kyrill na Šumavě způsobil, nedokážou zástupci vedení parku vyčíslit.

Jihočeským lesům hrozí největší kůrovcová kalamita za posledních minimálně 20 let. Příčinou bylo horké a hlavně suché léto. Je možné, že se množství kůrovců v jihočeských lesích ztrojnásobí. Kritická je situace zejména v oblasti navazující na Vysočinu, od Českého Rudolce směrem k Třeboni.

Extrémně suchý a horký rok 2015 napáchal v lesích na území jižních Čech škody, které lesníci nepamatují. Vlivem velkého tepla uschly lesníkům stovky tisíc sazenic a mají tak škodu v řádech milionů korun. Sucho také způsobilo enormní nárůst množství kůrovce. Pokud se bude podobný rok opakovat, může již v lesích způsobit katastrofu.