V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Ač to venku nevypadá, sezóna žabích migrací se nezadržitelně blíží. Právě proto mají plné ruce práce ochránci přírody, kteří v těchto dnech staví migrační bariéry. Ty mají žábám zabránit v tom, aby si volili cestu přes vozovku. Každoročně se tak podaří zachránit tisíce obojživelníků. Jedna z prvních takových akcí letošního roku na jihu Čech proběhla v neděli u Velkého Vepřského rybníka mezi Netolicemi a Bavorovem.

Už více než dvacet let považuje Česko za svůj domov novinářka afghánského původu Fatima Rahimi. V tuzemsku vystudovala evropské kulturní a duchovní dějiny na FHS UK. V posledních letech se věnuje zejména reportážím a článkům o sociálních tématech, migraci, rasismu a dění v Íránu a Afghánistánu. V lednu letošního roku se stala také tváří a průvodkyní nového podcastu Aby nebe nespadlo. O čem podcastová série pojednává a jak se žije afghánské komunitě v Česku? Nejen o tom se Fatima Rahimi rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Bavorští policisté kvůli rostoucí migraci zesílili namátkové kontroly na pomezí s Českem a Německem. Podle českých řidičů je tam v tomto týdnu víc policejních hlídek. Jejich kontroly jsou namátkové, nevyhnou se jim ani dodávky, autobusy a osobní vozy s německou registrační značkou.

S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Z výsledků je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se v minulosti stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.

V uprchlickém centru v Jihočeském kraji se nyní denně registrují jen desítky uprchlíků. Maximálně se jejich počet přiblíží stovce běženců za 24 hodin. Řekla to Vendula Matějů, mluvčí jihočeských hasičů, kteří mají centrum na starosti. Od začátku provozu se v něm zaregistrovalo přibližně 15 500 uprchlíků.

Hluboká nad Vltavou na Českobudějovicku ubytuje ještě dnes desítky uprchlíků z ukrajinské Koločavy, která je jejím partnerským městem. Bydlet budou v místních hotelích i v domácnostech. Na pomoc lidem prchajícím před válkou se připravují i České Budějovice. O koordinování pomoci ve všech obcích v působnosti Českých Budějovic dnes jednal krizový štáb. Zapojily se i další organizace včetně Potravinové banky nebo Diecézní charity.

Cesta šesti migrantů z Afghánistánu do Evropy skončila včera dopoledne v jednom z průmyslových areálů ve Vodňanech. Do něho přijeli kamionem, který měl do Čech namířeno z Rumunska. Devětačtyřicetiletého cizince, který kamion řídil, na místě zadržela policie.

Zabránit migraci ryb a ochránit tak vzácnou perlorodku říční. To má za úkol projekt, kterému se v posledních letech věnovali vědci z Biologického centra Akademie věd. Podle jejich zjištění by mohla pomoct kombinace dvou bariér, která eliminuje pohyb kaprovitých ryb z přehrady a ochrání pstruhy, kteří jsou pro rozmnožování perlorodky důležití.