Pannu Marii Budějovickou, slavný obraz s patronkou města, zná asi každý. V současné době je originál uložen na českobudějovickém biskupství a veřejnost má možnost se s obrazem potěšit při významných událostech. Kopie obrazu je stále umístěna na hlavním oltáři v Kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí.

Po více než třiceti letech odchází do důchodu legendární výčepní a kuchař zvaný Evžen z rožnovské hospody Na Spojce. Kde jinde v Českých Budějovicích si dnes můžete dát v kamenné hospodě desítku za osmnáct korun? My jinou neznáme. Jeho jídlo, kdy nezřídka hostům přidával přímo z pekáče, je legendární. Pokud ho chcete ještě ochutnat, máte čas do neděle.

V jednom z předchozích dílů jsme se zaměřili na billboardy. Tehdy jsme napočítali 129 reklamních ploch při průjezdu městem od severu k jihu. Centrum našeho města je velkých reklamních ploch, s několika výjimkami, téměř ušetřeno.

V sedmdesátých letech minulého století v Českých Budějovicích začala houstnout automobilová doprava. Bylo rozhodnuto o rozšíření Mánesovy ulice, která měla napomoci odvést dopravu z centra.

V rakouském Gmundenu se nachází letní sídlo významného českobudějovického rodáka Adalberta Lanny (1836 - 1909). V současné době v honosné vile, s krásným výhledem na Alpy a jezero Traunsee, bydlí Hubertus Trauttenberg, generál rakouské armády ve výslužbě, který je přímým potomkem rodu Lannů. Ve vile, která je rakouskou národní památkou, se zastavil čas - veškeré interiéry a vybavení jsou původní, včetně podlah vytvořených z parket z českobudějovické Lannovy parketárny a kamen z Hardtmuthovy továrny.

Na ochozu Černé věže byl pravděpodobně každý Budějčák několikrát. Co je ale nad ochozem ve střešní báni a tzv. lucerně?

O Českých Budějovicích se říká, že jsou městem semaforů. Možná, že by bylo ale trefnější nazývat je městem billboardů. Ty nad semafory totiž jednoznačně vítězí.

Každý dům má svoji historii, některé budovy ji mají zajímavou, některé fádní a jen velmi málo budov se může pochlubit historií výjimečnou. Jednou z těch budov s výjimečnou historií je v Českých Budějovicích takzvaný Alžír.

Mlýnská stoka začíná svou pouť Českými Budějovicemi nad Velkým jezem, kdy se odděluje od řeky Malše. Při své cestě obtéká hranice historického středověkého vnitřního města a svoji pouť končí nad Dlouhým mostem, kde se vlévá do Vltavy. Mlýnská stoka je celkem dlouhá 3,4 kilometru. Do podzemí se tok vnořuje před kulturním domem Metropol a vynořuje se přibližně po 200 metrech u kostela Sv. rodiny poblíž hlavní pošty.

Do konce května mohli obyvatelé Budějc navrhovat kandidáty na ocenění města za mimořádný počin. Do nejužšího výběru se dostal Daniel Kovář, českobudějovický archivář a historik či ochotnický spolek J. K. Tyl za pořádání Budějcké Thálie. Cenu nakonec dostane fotograf a patriot Milan Binder, který minulý rok například představil vlastní kulaté známky k příležitosti výročí založení města.