Měří sice jen necelý kilometr, nabízí ale velkou dávku zážitků a rozmanité prostředí. Řeč je o nové turistické trase v Národním parku Šumava. Cesta spojuje obec Srní s Návštěvnickým centrem, kde lidé s oblibou pozorují vlky. Stezka nevede po silnici, turisté se naopak vydají do hustého lesa, projdou mýtinou a překonají brod.

Populace kriticky ohroženého tetřeva hlušce na území národních parků Šumava a Bavorských les roste. Dokazují to výsledky monitoringu z přelomu let 2022 a 2023, podle kterých se populace zvětšila o 250 zvířat. Podle odborníků za to může rozšíření klidového území. Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední části západní Evropy.

Ponechat v lese popadané dřevo má svůj význam, říkají zcela jasně odborníci ze šumavského národního parku. Tlející dřevo tam nechávají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Odumřelé stromy mají totiž mnoho nenahraditelných funkcí. Navrací živiny do ekosystému a poskytují životní prostor pro houby, rostliny i živočichy. V neposlední řadě také zadržují vodu.

Kvůli neohleduplným návštěvníkům, kteří nerespektují pravidla a šokujícím způsobem demolují i spalují dřevěné zařízení, zavedlo vedení Národního parku Šumava nové opatření. Týká se populárního nouzového nocležiště na Poledníku. Zrušil se tam krb v přístavbě rozhledny. Důvodem jsou bezpečnostní opatření.

Z české části Šumavy je to do samého centra Užanského Národního parku na Ukrajině vzdušnou čarou více než 650 kilometrů, přesto mají obě chráněná území mnoho společného. Podle ředitele Správy NP Šumava jde například o charakterech prostředí i podobnou historii. Do budoucna chtějí správy parků společně pracovat na monitoringu ekosystémů. Třeba sledovat škody na lesních porostech.

Tlejícího dřeva a jeho význam pro přírodu a obnovu lesa, to je téma, kterým se letos bude při vycházkách, přednáškách a dalších programech pro veřejnost věnovat Národní park Šumava. Tlející dřevo je totiž velkým šumavským tématem. Správci parku chtějí lidem vysvětlovat, že odumřelé dřevo není mrtvé, ale slouží jako prostor a zásobárna živin pro nový život.

Správa Národního parku Šumava bude projednávat návrhy klidových území, kde by měla platit nová časová omezení vstupů pro turisty. Důvodem je ochrana vzácného sokola stěhovavého i silně ohroženého tetřívka obecného. Oba druhy totiž hnízdí i na místech, kam mají návštěvníci parku přístup a mohou je rušit. Tato pravidla zavedl park už před lety například na Stožecké skále, která je od března do půlky července pro turisty uzavřená. Díky tomuto opatření tam sokoli znovu úspěšně hnízdí, dříve jim ale hrozilo vyhynutí.

Svůj dvoudenní pobyt v Plzeňském kraji zakončil prezident Petr Pavel návštěvou Domažlicka a Šumavy. Se starosty obcí i s vedením národního parku jednal mimo jiné také o zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup, který propojuje Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese. Z německé strany je cesta otevřená, z té české nikoli. Před turisty dostala totiž přednost ochrana tetřeva hlušce.

Omezení vstupu pro turisty začalo nově platit v centrální části území Národního parku Šumava. Jedná se o oblast přiléhající k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde je jádro výskytu tetřeví populace. Tímto opatřením národní park zceluje plochu, ve které už klidové území existuje a je tak již desítky let z větší části veřejnosti nepřístupná. Turisté se teď mohou pohybovat od Pramenů Vltavy až po Plesnou pouze po značených turistických trasách.

Turisty nerušeně sbírající borůvky za cedulí zakazující vstup do zvláště chráněné části přírody v oblasti šumavského Královského hvozdu jsme zaznamenali při výstupu na Svaroh. Rodinka, kdy minimálně jeden její člen používal česáček se pohybovala v borůvčí v místech, kam by už rozhodně neměl nikdo z turistů vstupovat, protože se vystavují pokutě v řádech tisíců korun. O možnostech sběru lesních plodů na Šumavě nás informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.