Oči pro pláč zůstaly ženě, která se rozhodla proniknout do tajů vodáckého umění. Chtěla absolvovat vodácký kurz, na který složila finanční zálohu. Ale do lodě nesedla a nemá ani peníze. Naletěla podvodníkovi, kterého policie vypátrala a trest ho tak nemine.

Téměř 340 tisíc korun se podařilo vybrat ve veřejné sbírce, kterou uspořádal Český Krumlov na pomoc ženě, které na začátku května shořel dům. Kromě města přispěli nejen sousedé, ale i mnoho dalších lidí z jiných měst.

Odhadovaná cena dvanáct a půl kilometru dlouhého úseku obchvatu Českých Budějovic je podle Ředitelství silnic a dálnic necelých šest miliard korun. Firma, která v soutěži nabídla nejnižší částku, chce část obchvatu postavit téměř o třetinu levněji. Hodnotící komise teď nabídky projde a doporučí, jakého uchazeče vybrat. Z devadesáti procent o tom rozhoduje právě cena.

Nedostatek potravin a jiného zboží se po válce v nové Československé republice odstraňoval pomalu. Po 28. říjnu 1918 se hlavně slavilo. Nenáviděné Rakousko, které způsobilo v každé obci a skoro v každé rodině nesmyslnou (z pohledu Rakouska asi smyslnou) válkou ztráty na životech, bylo najednou pryč a na úřadech se mluvilo česky. V nabyté svobodě chtěl najednou každý obchodovat a mít peníze. František Rada vzpomínal, že když někdo někde zvolal „Mám!“, hned se ozvalo „Koupím!“

Některá větší jihočeská města mají v posledních měsících problém sehnat ve výběrových řízeních firmy na stavbu nových projektů. Vzhledem k prudkému růstu cen ve stavebnictví v posledních měsících uchazeči nabízejí vyšší ceny zakázky, než s jakými města ve svých plánech počítala. Proto se stavební firmy do soutěže často ani nehlásí. Kvůli tomu se například zastavil projekt multifunkčního centra v Českých Budějovicích, nového plaveckého areálu v Písku nebo cyklostezky v Prachaticích.

Na snímku pořízeném před rokem 1912 je goticko-renesanční Wortnerův dům v ulici U Černé věže, který dnes patří Alšově jihočeské galerii. V domě v pravé části byl od roku 1860 výčep lihovin rodiny Wortnerů. Vlevo se střídaly různé živnosti, může se připomenout kartáčnictví U Scheicherů. V roce 1912 byly klenební segmenty na konzolách připomínající podloubí zastavěny komerčními portály. Vydržely až do roku 1988, kdy byly před připravovanou rekonstrukcí odstraněny. 

Každý rok investuje Hluboká nad Vltavou významné částky na podporu hlubockých vesnic, které se po roce 1989 neosamostatnily a zůstaly jako místní části města. Osm vesnic, kde dnes žije zhruba 1500 obyvatel, dostává od Hluboké vedle peněz pro běžný provoz i finance na opravy komunikací, kulturních památek a budování společenských center, kde se budou moci místní lidé scházet.

Díky rekreačním a lázeňským poplatkům se vybralo do městských kas oproti loňskému roku téměř o dva miliony korun více. Částka za ubytovací poplatek vzrostla meziročně o 33 procent na 2,6 milionu korun. Opět se tak potvrdila významnost cestovního ruchu v jižních Čechách.

Rumunští podvodníci, vydávající se za neslyšící, se po několika měsících vrátili na jih Čech. Tentokrát je díky pomoci veřejnosti zadrželi budějčtí strážníci. Podvodníci se vydávali opět za neslyšící, kteří vybírají finanční prostředky pro tělesně postižené a chudé děti. Podle všeho šlo opět o „známé firmy“, které do Česka přijíždějí pravidelně.

Téměř čtvrt milionu korun, to je částka, kterou „vyběhali“ účastníci čtvrtého ročníku charitativní akce s názvem Římovský běh pro úsměv. Částka bude rozdělena mezi tři rodiny, které denně bojují za zkvalitnění života svých hendikepovaných dětí.