Jiří Gans - na první pohled obyčejný člověk, který se ničím významným nezapsal do historie našeho města. Přesto bychom neměli na jeho životní příběh zapomenout.

Srpen 1968 je jednou z nejhorších událostí našich dějin. Invaze sovětského svazu (říkejme ji třeba návštěva spřátelených vojsk) de facto znamenala anexi československého území, která utnula snahu o demokratizaci společnosti a liberalizaci ekonomiky a vytvořila hned tři ztracené generace, jejichž osud byl utopen v kombinaci útlaku a politických represí, udavačství, strachu, lhostejnosti a naprosto neefektivního centrálního plánování. Nabytá svoboda v roce 1989 pro tyto lidi paradoxně znamenala další životní zápletku, která se projeví i v letošních volbách – někteří hledají útěchu ve vzpomínkách, někteří hledají sociální jistoty a někteří pořád čekají na mesiáše…

Významné akademické ocenění získají hydrobiolog Milan Říha a ekolog Jan Hrček z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová jim udělí dnes, v úterý 6. června v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno špičkovým vědcům do 35 let věku, kteří úspěšně splnili významný vědecký úkol. Prémie přináší mladým badatelům také finanční odměnu 300 tisíc korun. 

Dnes je 17. listopadu. Přesně před dvaceti sedmi lety se náš svět změnil. Získali jsme svobodu. Svobodu projevu, svobodu vyznání … zkrátka svobodu. Velkou a možná největší zásluhu na tom mají tehdejší studenti vysokých škol. Ale co dnešní studenti? Několik z nich jsme se zeptali, co podle nich pro Čechy znamená 17. listopad a zda si myslí, že by se mohla opakovat situace z roku 1989. Tady jsou jejich názory.

Listopad. Měsíc, který je navždy zapsán v českých a slovenských dějinách. Někdy trochu slabším písmem, jindy zase silnějším. Je zde ale jeden datum, jehož historie by se měla neustále tesat do kamene. Ano, 17. listopad by měl být dnem, který by nás měl každý rok spojovat. Jenže...

Liberec je město, které vás uchvátí. V poslední době se stává oblíbeným cílem filmových štábů z celého světa, nemělo by tedy uniknout ani vaší pozornosti. Své návštěvníky upoutává svou rozmanitostí – každý si tu najde to své.

Předem čekám, že mě někdo nařkne z toho, že si tu dobu nepamatuji. Podle mě to ale není legitimní argument. Přesně před osmašedesáti lety se vrátil Klement Gottwald z Pražského hradu, tehdejší premiér československé vlády, s demisemi většiny ministrů. Demokracie skončila.

Za jedním pokusem, jak reformovat skutečně potřebnou oblast veřejných financí, se definitivně zavírá voda. Ve čtvrtek totiž senát odhlasoval zrušení tzv. druhého pilíře penzijního systému. Tolik potřebná penzijní reforma, s níž přišla v roce 2013 Nečasova vláda, končí na smetišti dějin. Jak dlouho se ještě budou politici tvářit, že reformovat penzijní systém vlastně není potřebné?

Každoročně předává 28. října ve Vladislavském sále prezident vyznamenání osobám, které se nějakým zásadním způsobem přičinily pro blaho státu. Jde o osobnosti z politiky, kultury, sportu, armády, ale také o normální lidi, kteří si za své činy zaslouží ocenění. Ačkoliv jde někdy o kontroverzní rozhodnutí, letos mezi vyznamenanými nechyběli ani tři Jihočeši.

Před 25 lety se v pátek 8. června otevřely volební místnosti a začaly první svobodné volby v tehdejším Československu od nástupu komunismu v roce 1948. Zájem o volby byl mimořádný, k urnám přišlo více než 95 procent oprávněných voličů a ti rozhodli o jednoznačném vítězství Občanského fóra (OF) a Veřejnosti proti násilí (VPN). Pro obě hnutí byl ale volební triumf zároveň předzvěstí rozpadu, když se v následujících měsících projevila jejich ideová nesourodost.