GLOSA: KSČM se hlásí k Vítěznému únoru. Neměla by být strana podporující násilí zakázána?
Předem čekám, že mě někdo nařkne z toho, že si tu dobu nepamatuji. Podle mě to ale není legitimní argument. Přesně před osmašedesáti lety se vrátil Klement Gottwald z Pražského hradu, tehdejší premiér československé vlády, s demisemi většiny ministrů. Demokracie skončila.
Příznivci komunistů slavili. Vítězství pracujícího lidu, říkalo se. Ve skutečnosti klidný, avšak dopředu domluvený (a připravený na možný násilný odpor) státní převrat v zemi, která si zakládala na svém parlamentním demokratickém systému. Tomáš Garrigue Masaryk se musel otáčet v hrobě.
Otočka směrem na východ a faktické podrobení se diktátu Sovětského svazu bylo něco, na co snad nikdo nevzpomíná rád... Inu, počkat. Brouzdám si to dnes internetem a sleduji, jak přeci jenom někdo ano. Komunistická strana Čech a Moravy - třetí nejsilnější strana v Parlamentu České republiky!
Zpráva zní takto: „Komunistická strana Čech a Moravy se k revolučnímu základu února 1948 hlásí. (...) Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily. Komunistická strana Čech a Moravy připomíná, že se po listopadu 1989 omluvila všem, jejichž život tyto deformace negativně zasáhly.“
Fajn, takže jedeme s čistým štítem. Stačí omluva a je všechno smazáno. Násilný útlak obyvatelstva, omezená svoboda, věznění, vykonstruované procesy s cílem odstranit nežádoucí lidi, strach... A to všechno, co únorem 1948 začalo, nyní v základu podporuje politická strana současného demokraticky právního státu. Je mi zle.
Komunisti mají také krásný programový cíl. Píše se v něm, že jsou pro demokratickou společnost svobodných (to mi s tím únorem 1948 nějak nesedí), rovnoprávných občanů. Na jeho konci je pak uveden cíl: prosazení bezpečnosti a míru. Patrně znovu s pendrekem...
Na tom všem mě ale nejvíce štve jedna věc. Že Komunistická strana Čech a Moravy ještě nebyla zakázána. Strana, která se hlásí idejím Komunistické strany Československa, jež byla označena za organizaci zločinnou a zavrženíhodnou. A s členy, kteří zpochybňují justiční vraždu Milady Horákové nebo rezolutně odmítají nazvat vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa jako okupaci.
Dokud se tohle nestane, názorové proudy komunistů ze společnosti nezmizí. A slova o tom, že generace vymřou, jsou zcestná... To už jsme se snad přesvědčili.
