Kavárna Savoy patřila po desetiletí k nejvyhlášenějším podnikům v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její vznik, slavnou prvorepublikovou atmosféru, známé hosty i to, proč nakonec z centra města nenápadně zmizela.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací na pravý břeh Malše. Připomíná zahradní restauraci U Wendlerů, Katovnu i zaniklý Velký pivovar a sleduje, jak dvacetileté váhání radnice otevřelo prostor výstavbu Savoye. Ukazuje, že současná podoba nábřeží nevznikla plánem města, ale shodou okolností, liknavostí politiků i podnikatelskou odvahou.

Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval spolu s dějinami 20. století.

Začátkem srpna začne vybraná firma opravovat fasádu a střechu budovy na Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. V minulosti tam byla vyhlášená kavárna Savoy. Objekt, který vznikal mezi lety 1927 až 1930, stojí v prostorách bývalý městských hradeb.

O provozu kavárny Savoy jsou už dnes pomalu legendy. Co ale jisté je, je to, že častým návštěvníkem byl herec Miloš Kopecký, který se v kavárně zastavil vždy, když jel na chalupu. Tvrdil, že alkohol v malých dávkách je neškodný v jakémkoliv množství. Politici jeden čas přejmenovali Savoy na Bajkal. Více už v dalším dílu Drbny historičky.

Kavárnu Savoy na rohu Divadelní proti divadlu otevřel Bedřich Klabačka dne  31. srpna 1939 v poledne přesně ve 12:00 hodin. Od toho času byl kavárníkem, předtím vrchním číšníkem v Besedě. Ve zcela novém moderním domě, který byl jako součást bloku postaven podle projektu Johanna Stepana (v některých dokladech se uvádí Jan Štěpán) v letech 1927 až 1930. Jak vznikl název Savoy, není přesně zjištěno.