Kde se berou a z čeho jsou obaly a střívka na lahůdkové uzeniny
Šunky, salámy, párky, klobásy a další uzenářské dobroty určitě patří do nákupního košíku většiny našich čtenářů. Těch, kteří se těmto „voňavým hříchům“ úplně vyhýbají, bude jen pár. I pro ně jsou dnes na pultech nejrůznější dobrůtky, které sice neobsahují maso, ale svým tvarem i konzistencí oblíbené uzeniny připomínají. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, z čeho jsou, a kde se berou obaly, v nichž jsou tyto lahůdky zabalené?
Většina lidí je nejspíš přesvědčena, že tam, kde se vyrobí párek, šunka nebo klobása, vzniká také střívko, do kterého se masová směs plní. Výroba střívek a podobných potravinářských obalů však vyžaduje speciální technologie i postupy, a masokombinátům i malým uzenářům je proto dodávají specializované firmy. Jednou z nich je i budějcký Viscofan CZ, který je součástí nadnárodní korporace Viscofan Group. Ve výrobě střívek je jedničkou u nás i v Evropě.
Jedlá i nejedlá střívka z Budějc
Všichni také víme, že párky a klobásy pojídáme i se střívkem, zatímco štangli salámu před konzumací svlékneme. Některé obaly jsou tudíž jedlé, vyrobené z jedlého kolagenu, a jiné nejedlé, z celulózy, plastiku nebo tzv. fibrousového vlákna. Zatímco kolagenové nebo celulózové obaly se do Budějc dovážejí k dalšímu zpracování, střívka z plastu se ve výrobním areálu na Průmyslové ulici kompletně vyrábějí a následně distribuují zákazníkům.
Jedlý kolagen vyrábí další závod skupiny Viscofan Group – Naturin, který sídlí v německém Weinheimu. Naproti tomu, střívka z celulózy se dováží z mateřského závodu ve španělské Césadě. Do budějckého Viscofanu se tyto polotovary dostanou ve formě plochého střeva na roli. Můžete si ho představit jako velký kotouč lepící pásky. U nás se následně zkracují, řásní, balí a posílají zákazníkům – do celého světa. Řásnění neboli konverting je důležitý proces, při němž se ploché střevo upraví do takové podoby, aby se do něj mohl pohodlně plnit masový výrobek.
Kolagenová střívka používají uzenáři na širokou škálu párků nebo klobás, které jsou určené k následnému ohřátí nebo i grilování. Střívko musí mít takové vlastnosti, aby při kontaktu s vařící vodou nebo otevřeným ohněm nepraskalo a výrobek zůstal v původním tvaru. Oblíbeným produktem na pultech snad všech českých obchodů jsou Javořické párky. Jsou balené v kolagenovém střívku, které se upravovalo u nás v Budějcích.
Ohřívat s nebo bez?
V obalu z celulózy pak najdete například svlékací párky. Svléknout párek před ohřátím nebo až po něm? Na jednoznačnou odpověď nenarazíte, i když někteří výrobci přímo doporučují sloupnutí párku už před vařením. Zahříváním nebo vařením celulózového střívka však nevznikají žádné škodlivé látky, a proto je možné párky vařit i neoloupané. Zachovají si díky tomu svoji chuť i konzistenci. Mimochodem, správně byste měli všechny párky vkládat do vody téměř vařící, asi minutu vařit a pak nechat 10 minut v horké vodě dojít.
Něco pro vegetariány
Boom zdravých potravin a odklon části lidí od masité stravy vedl k zamyšlení i tým výzkumníků a vývojářů ve Viscofanu. Díky nim je už druhým rokem na trhu tzv. zelené střívko Veggie. Obal čistě rostlinného původu umožňuje výrobcům připravit nemasné výrobky v důvěrně známé podobě, například ve formě párků. Hlavními surovinami pro jeho výrobu jsou hnědé řasy, guarová guma a Konjakový kořen.
Až si zase budete pochutnávat na svém oblíbeném salámu, klobáse nebo párcích, vzpomeňte si, že důležitá část této dobroty pravděpodobně pochází od nás z Budějc.
