Armáda chce mít v roce 2030 v aktivní záloze 10 tisíc vojáků, nyní jich je menší polovina
V Bechyni na Táborsku absolvovaly tento týden výcvik dvě desítky vojáků Aktivní zálohy Teritoriálních sil Armády České republiky. Jde o pravidelný kurz, který Teritoriální síly Armády ČR připravují několikrát ročně. Armáda chce mít v roce 2030 v aktivní záloze přibližně 10 tisíc vojáků. Nyní jich je 4061.
„Kurz je určen ke sjednocení metodiky výcviku v taktické přípravě a zdokonalení základních znalostí a dovedností činnosti vojáka v boji na stupni družstva," uvedl informační důstojník Petr Šturc. Aktivní záloha Teritoriálních sil Armády ČR působí na území celé republiky ve 14 pěších rotách. „Tento rok jsme připravili kurzy taktické, střelecké, ženijní, řidičské přípravy a kurzy odvodního řízení. Na příští rok plánujeme přidat kurz velitelů pro plánování ochrany a obrany objektů kritické infrastruktury a kurz zdravotní," uvedl Šturc.
Teritoriální síly mají v aktivní záloze 1800 vojáků, připravená maximální kapacita je nyní až 3200 vojáků. Zájemci musí být starší 18 let, mít trestní bezúhonnost, minimálně výuční list a podepsané prohlášení o nepodporování extremismu.
V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině evidovala česká armáda zvýšenou poptávku o aktivní zálohu. Například v březnu se přihlásilo 1195 zájemců o službu a 582 zájemců o účast na dobrovolném vojenském cvičení.
Současný systém aktivní zálohy začal podle armády vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložníky na první dobrovolná vojenská cvičení. Útvary aktivní zálohy začaly být intenzivně budovány v roce 2002, krajské pěší roty vznikly na začátku roku 2004. Celkem má armáda k dispozici přes šest desítek jednotek aktivní zálohy. Rozděleny jsou na jednotky u bojových útvarů a jednotky teritoriálních sil, které jsou určeny k obraně teritoria, ochraně důležitých objektů nebo k pomoci při živelních pohromách.
