Klukům fandím, v sezóně jsou pod mým drobnohledem, usmívá se po trénincích s Motorem Šimon Hrubec

Jak jste si celkově užil pár dní přípravy s Motorem?
Dobrý, já jsem za to strašně rád. Jsem vděčný, že mi každý rok dávají možnost si tu zatrénovat. Jsou to kvalitní tréninky a jsem rád, že do Švýcarska mohu přijet s nějakým ledem v nohách. A samozřejmě je pro mě zajímavé i to, že si mohu jednou ročně zatrénovat s tátou.

Jaké to bylo, být po čase zase pod dohledem vašeho otce?
Je to fajn a myslím si, že jak táta má co předat mně, tak i já mu mohu zase předat věci, které mi fungují. Které on pak může předávat svým gólmanům a je tu ku prospěchu oběma. Myslím si, že nás to oba baví a máme z toho radost.

Kteří z trenérů brankářů v kariéře na vás měli největší vliv? A jaké by měli mít dle vás vlastnosti?
Když neberu tátu, tak poté vyjmenuji určitě Ladislava Gulu, ten byl úplně u mých začátků. Také bych vyzdvihl poslední mé tři trenéry. Prvním z nich je Jaroslav Kameš z Třince, který je skvělý psycholog. Poté z KHL v Omsku Sergei Zvyagin a nyní v Curychu Magnus Wennström, to jsou dva nejlepší trenéři v mé kariéře, které jsem kdy měl, co se týče toho, jak dokáží vymýšlet cvičení na míru, aby ses stále zlepšoval. Pak je samozřejmě důležité, aby trenéři gólmanů byli skvělí psychologové, jelikož na této úrovni je to hodně o tom, aby tě dokázali dostat třeba v těžkých zápasech do nějaké pohody. Být tady pro tebe a řešit jak hokej, tak i život.

Jste s tátou v kontaktu i během sezóny?
Ano. Pořád si voláme. Myslím, že spolu ani tolik neřešíme hokej, protože je toho hodně a spíše se bavíme o rodinných záležitostech, co vnoučata a tak.

Sledujete Motor? Stíháte to?
Každopádně, sleduji. Sleduji celou extraligu a sleduji Motor, fandím jim, takže jsou pod drobnohledem (smích).

Co jste říkal tempům a skladbě tréninků v prvním týdnu přípravy na ledě?
Dobrý. Jsem rád hlavně za led, k těm tréninkům nemám jinak moc co říci, jelikož zatím mám problémy sám se sebou. Takže se spíše snažím koukat na sebe a jsem rád za jakýkoliv trénink s Motorem a moc mu za to děkuji.

Máte někde v hlavě návrat do Budějovic?
Někde v hlavě tam určitě je. Je tam více možností, teď mám před sebou každopádně ještě sezónu v Curychu. Kolem první reprezentační pauzy se bude řešit co dál, ale reálně ta moje vize je zůstat ve Švýcarsku a když by to nevyšlo, tak poté by se teprve řešilo Česko.

Jste duchovním otcem dobročinného projektu Saves Help. Ten sdružuje brankáře, kteří za každý svůj úspěšný zákrok posílají příspěvek na charitativní účely. Jsou součástí Saves Help oba gólmani Motoru?
Ano. Ještě budu muset zlanařit Mářu (Matyáše Maříka). Jsem za ně strašně rád a celkově za to, jak se Saves Help rozjelo. Kdy v podstatě jsou tam všichni brankáři, kteří chytají v extralize. A vždy, když přijde někdo nový, tak mi volá sám, že tam není a jestli se může nějak připojit. Jsem rád, jak Saves Help žije svým životem. Teď jsme se také zaměřili na The Braves, kde každý úspěšný blok střely pomáhá. Lanařím další kluky z Motoru, aby se připojili, protože jinak z Motoru máme minimálně deset hráčů. Bylo by fajn, kdyby tam byla celá extraliga a mohli bychom pomocí bloků pomáhat dál dětem a rodinám.

Takže z extraligy jsou v Saves Help všichni brankáři?
Z extraligy jsou tam úplně všichni. Je nás celkem už sedmdesát pět. Všichni čeští brankáři z NHL. Někteří i cizinci, převážně jsou to ale Češi.

Nasbíral jste v kariéře významné týmové úspěchy. Jak si považujete třeba triumfu v Lize mistrů?
Řadím to asi na druhou nejvyšší pozici. První byl Gagarinův pohár z KHL, to si myslím, že je nejtěžší. Byl jsem za to i rád, že jsem vlastně jediný český gólman. Na druhé místo bych asi zařadil tu Ligu mistrů.

V následující sezóně ve Švýcarsku budete útočit na zlatý hattrick. Je to pro vás svazující, nebo jste ještě nad tím tolik nepřemýšlel?
Svazující to není. Spíš si myslím, že je to další důvod makat, další důvod se o to pokusit, protože nevím, jestli se to už někomu vůbec podařilo. Takže to beru jako další motivaci.