Ne 13. 9. 2026Lubor
Z kraje

Množství vytříděného bioodpadu se na jihu Čech zvyšuje

RRedakce3 minuty čtení20. 9. 2015, 19:28
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Množství vytříděného bioodpadu ve velkých městech Jihočeského kraje roste. V řadě měst bioodpady třídí několik let, jinde je to novinka. Od letošního ledna musejí města a obce kromě nebezpečných odpadů, plastů, papíru a skla nově třídit také kovy a biologicky rozložitelný odpad. Stanovuje to vyhláška ministerstva životního prostředí. Občané si letos za novou službu připlatit nemuseli, zatěžuje ale rozpočty měst a obcí.

Města kvůli bioodpadům většinou nemusela budovat či pořizovat nové technologie a kapacity. Řada z nich má svoje kompostárny, jiná bioodpady sváží a zpracovává prostřednictvím smluvních organizací. Obyvatelé měst už nevyvážejí bioodpady na černé skládky v přírodě, zadarmo se jich mohou zbavit ve sběrných dvorech anebo v biopopelnicích. Někde zahrádkářům pořídili zdarma kompostéry, jinde humus používají k ošetření městské zeleně.

„Město Tábor má vlastní kompostárnu, už několik let třídí bioodpad od občanů prostřednictvím biopopelnic a také pořídilo pro občany kompostéry,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer. V současné době je v druhém nejlidnatějším městě kraje rozmístěno zhruba 1600 biopopelnic a 1120 kompostérů, ve kterých obyvatelé zpracovávají odpady na kompost a zpětně využívají na svých zahradách.

Trávu či větve ze stromů mohou odvézt do tří ze čtyř sběrných dvorů, na jaře a na podzim mohou vyhodit odpad do velkoobjemových kontejnerů, které město umisťuje ve vybraných lokalitách.

Lidé na třídění bioodpadů přispívají v rámci poplatku za odpady, který letos činí 550 korun za osobu a rok. Speciálně za bioodpad město žádný poplatek nevybírá. Materiál z kompostárny města je užíván jako technologický materiál na skládce odpadů města, bioodpad z biopopelnic svozová firma dává na další smluvní kompostárnu, v malém rozsahu se používá na rekultivaci městské zeleně.

„Třídění bioodpadu zatěžuje rozpočet města, protože se jedná o další odpad, který je nutno svážet a likvidovat v souladu s legislativou. Město na něj musí doplácet tudíž v rámci celého systému odpadového hospodářství, protože komunální odpad se snižuje méně než je výše sebraného bioodpadu a tudíž ušetřené prostředky nejsou rovny prostředkům vynakládaným na likvidaci bioodpadu,“ dodal Fišer.

Tábor sbírá bioodpad již několik let, za rok 2014 ho sebral 2740, rok před tím 2340 tun. Z toho od občanů z biopopelnic se svezlo loni přes 500 tun, předloni přes 300 tun.

Také v Českých Budějovicích obyvatelé ukládají bioodpady do speciálních hnědých nádob na bioodpad a do sběrných dvorů. O ten se pak postará svozová firma .A.S.A. Č. Budějovice. „O tuto nabízenou službu je obrovský zájem, proto je naší prioritou v co nejbližší době pokrýt biopopelnicemi celé město,“ řekl vedoucí oddělení správy veřejné zeleně Aleš Mikšátko. Zatím je ve městě rozmístěno přes 6000 těchto speciálních nádob. Nepříjemností je, že při svážení bioodpadu v podzimních měsících, kdy převážnou složku v popelnicích tvoří přezrále plody, často znečistí komunikací šťáva z těchto plodů. V roce 2013 bylo z biopopelnic svezeno 394 tun bioodpadů, loni více než trojnásobek - 1344 tun, za osm letošních měsíců potom 1220 tun.

Zdroj: ČTK

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci po letech chátrání slavnostně otevřel nový sálKultura

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci po letech chátrání slavnostně otevřel nový sál

Po náročné rekonstrukci se Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci dočkal slavnostního otevření. Veřejnost mohla poprvé navštívit nový multifunkční sál, který má sloužit koncertům i divadelním představením. V areálu už funguje také restaurace a po téměř šedesáti letech se sem vrátila výroba piva. Podívejte se, jak to tam vypadá.

Edita Nevoralová: Nárůst závislostí je alarmující. Budějovice musí reagovatPolitika

Edita Nevoralová: Nárůst závislostí je alarmující. Budějovice musí reagovat

České Budějovice se pro rok 2026 umístily na nelichotivé první příčce v měření zbytků návykových látek, konkrétně pervitinu, v odpadních vodách. Výzkum ve více než stovce evropských měst ukázal, že Česká republika čelí vážnému problému.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook