Kilovník vyrostl v Budějcích. Pokud si myslíte, že peníze rostou na stromě, utrhněte si stovku, lákal

Strom, který plodí stokoruny zvaný kilovník, vyrostl v pondělí na prostranství před Nákupním centrem Géčko v Českých Budějovicích v pondělí a nastartoval promoakci nejmenované společnosti za účelem průzkumu veřejného mínění o šetření energie.

Prostranství před českobudějovickým Géčkem představuje místo setkávání různých skupin pro možný sociologický průzkum. Netradiční prezentace je o sdílení a předávání myšlenky dál nejen prostřednictvím sociálních sítí, ale další diskuze. Zásadním předpokladem je vzbudit potřebu zamyslet se nad tím, jestli neplatíme za některé služby zbytečně a jak efektivně naložit s penězi, které zkrátka nerostou na stromě.

Strom, který plodí stokoruny, budil pozornost a současně rozpaky. I přes pobídku k utržení stokoruny se sice každý zdráhal, ale o to více o stovce diskutoval. Peníze přece nerostou na stromě a takzvaný kilovník tak otevřel debatu. Co člověk to názor. Jedna věc je však zřejmá a to, že stovka má svoji hodnotu, ale s ohledem na inflaci ztrácí na kupní síle. To, co jsme si za ni mohli dovolit před lety a co dnes, se značně liší. Oblíbený slib, který sám o sobě nic nestojí a který vám zajistí úsporu, se ale také nedá vždy bagatelizovat v reálný zisk nebo rovnou prodělek. Finanční gramotnost v České republice sice vzrůstá, přesto však finance zůstávají rizikovou oblastí českých domácností. Povědomí o principech slev a bonusů se sice prolíná všedním životem, ne každý je však ochotný a schopný si vše za A spočítat a zjistit si pomyslné B.

Kdo šetří má za tři

Nabídka společností napříč odvětvími je velmi široká. Přesně cílené reklamy jsou propracované, velmi lákavé a útočí na spotřebitele na každém rohu. V kolotoči akčních cen už nevíme, co byla cena původní a kolik vlastně získáme. Mnohdy jde spíše o podnět ke koupi než o samotný zpětný bonus. Je tedy nasnadě stále otevírat téma, kde se lidově říká: „Kdo šetří má za tři."

Jednoduchá myšlenka se opírá o zcela pravdivé a jednoduché tvrzení, které má ale pro každého z nás jinou obsahovou hodnotu. Pokud se jedná o jednotlivce, vychází z osobního postoje ke stavu své peněženky. Dělí společnost mezi ty spořivé, investující nebo rozhazovačné. Vnímání skutečné hodnoty stokorunové bankovky se odvíjí od naší potřeby a následně způsobu, jak a za kolik ji můžeme uspokojit.

Otevírá se tak především diskuze nad tématy rodinných financí, úspory a poskytování služeb. Opětovné rozvíření vod finanční gramotnosti v České republice přináší jiný úhel pohledu na skutečnou hodnotu peněz. Poukazuje na téma obecných klišé ohledně efektivního hospodaření v českých domácnostech.