Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes, o posledním májovém čtvrtku. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na roh budějckých ulic Lidická a Mánesova. Stával tam hotel Modrá hvězda, dnes tam roste Administrativní centrum Piano.
Pověstná restaurace Modrá hvězda na rohu Lidické a Mánesovy v roce 1969 nemá již střechu. Původně to byl hotel Modrá hvězda s martinistickou lóží. Areál měl od poloviny 19. století bohatou historii. Nakonec v souvislosti s tím, že podnik Restaurace a jídelny se o dům prakticky nestaral (asi věděl, že radnice chystá demolici), prodělal hotel kvalitativní sestup na restauraci, pohostinství, hostinec, hospodu a až na zařízení IV. cenové skupiny. I tak bylo plno. Trakt v Mánesovce byl šikovně dlouhý, hosté si podél zdi nechávali kola. Bývalo tam dvacet i více kol.
Hotel Modrá hvězda stál již před rokem 1872. Byl to malý hotel, ale přece hotel. Navíc přitažlivého názvu, poněvadž hotely a penziony Modrá hvězda měly v Čechách dobrý zvuk. Majitelem domu byl Jan Zeis (psal se také Jan Cays). Později byl k původnímu objektu přistavěn na Linecké modernější objekt se dvěma průjezdy do dvora. V roce 1905 koupil areál Modré hvězdy od Jana Cayse obchodník s koloniálním zbožím Jan Haidinger za 116 tisíc K, který dál provozoval hostinec a do Linecké zařídil výčep lihovin. Asi v této době přestával být dům hotelem.
V roce 1882 si zařídil v domě obchod František Beránek. Nabízel zboží osadní, smíšené a koření, též sklad mlýnských výrobků ze Zadního mlýna Josefa Kožíška. Tolikéž prodej luštěnin. V roce 1885: „Níže podepsaný dovoluje si oznámiti, že úplně zařídil sklad hospodářských strojů chvalně známé firmy M. Fischer z Chebu. Stroje ty vyznamenávají se solidní prací při levných cenách tak, že všeobecné přízně dochází. Kdo tento stroj měl, každému ho doporučí. Též správy obstarává níže podepsaný Vojtěch Vyžrálek, U Modré hvězdy.“
Roku 1906 zde měl Vítězslav Wedeles tovární sklad tabulového skla a pivních lahví ve velkém. Také tmel – kyt a pro pány sklenáře diamanty, vše v nejlevnějších cenách. V Mánesově ulici (tehdy Hardtmuthově) byla vedle Modré hvězdy postavena škola a secesní dům, ve kterém byla zařízena pošta pro Linecké předměstí. Ve dvoře se také prodávalo vápno a cement. Do Linecké byl řezník. Toho roku 1906 převzal hostinec do nájmu František Zimandl, který podporován Měšťanským pivovarem přestal dnem 1. června 1909 prodávat pivo z Českého akciového pivovaru a přešel na pivo z Měšťanského pivovaru. V tom pokračoval za 1. republiky Antonín Dyrynk.
V hotelu Modrá hvězda založil baron Leonhardi poté, co se v roce 1891 vrátil z Paříže, nejprve martinistický kroužek. Potom roku 1895 oficiální martinistickou lóži. Při založení měla 10 členů, mezi nimiž byl známý básník Julius Zeyer. Lóže byla částečně tajná, ale vědělo se o tom. Jen se nevědělo, co všechno provádí. Působila ve městě skoro 20 let. Před 1. světovou válkou se lóže přestěhovala do Prahy.
Současně sídlila u Modré hvězdy v období c. k. odborná škola číšnická a kadeřnická. Ve školním roce 1909/1910 navštěvovalo školu 42 žáků, z toho 25 číšníků, 16 kadeřníků a 1 kuchař. Podle národnosti 33 Čechů a 9 Němců. Závěrečné zkoušky a předávání výučních listů bývaly podle místních listů veselé.
Na snímku přijíždí po Lidické z Rožnova trolejbus tradiční linky č. 3 Rožnov – Suché Vrbné. Vpravo po Lidické ční, nebo spíše tlačí se, hranoly paneláků. Pozemní stavby tehdy oznámily, že dokáží postavit jeden takový panelák v hrubé stavbě za 33 dní. Na snímku už nestojí část Modré hvězdy s průjezdy. Dalo se jedním průjezdem vjet a druhým vyjet. Po stranách průjezdu byly kamenné odrazníky. Jeden se zachoval. Dnes na bývalé Modré hvězdě roste Administrativní centrum Piano.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
