Invazivní rak pruhovaný vytlačuje z Lipna původního raka říčního

Dnes rak pruhovaný prokazatelně žije na 10 místech Lipna. „Počet lokalit s výskytem raka pruhovaného se na Lipně od roku 2006 zněkolikanásobil. Můžeme ho najít v lokalitách od Horní Plané po Frymburk,“ uvedl Pavel Kozák, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univezity v Českých Budějovicích.

„Výskyt našeho raka říčního je pro každého laika i odborníka radost. Ukazuje to na čistotu vody i životního prostředí. Ale není rak jako rak. Široká veřejnost vůbec netuší, že existuje rak, který může v naší přírodě nadělat ohromnou paseku. Z výzkumu profesora Kozáka vyplývá, že amerického raka pruhovaného k nám na Lipno musel někdo zavléct a vysadit uměle. Dopady jsou pro přírodu katastrofální," říká Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska.

Podle děkana může mít přítomnost raka pruhovaného negativní dopad nejenom na ekosystémy lipenské nádrže, ale i na přítoky Lipna v důsledku rozrůstání jeho populace a následné kolonizace těchto vodních toků. „Vyvíjí enormní tlak na původní společenstva vodních rostlin, hmyzu, měkkýše a vajíčka a vývojová stádia obojživelníků a ryb. Výskyt raka pruhovaného je vážnou hrozbou z pohledu ohrožených a vzácných vodních rostlin a živočichů,“ uvedl.

Neustálé zvětšování populace raka pruhovaného v Lipenské přehradě je důkazem, že rozšiřování původce račího moru nabírá na obrátkách. Proto se nabízí otázka, zda by se Ministerstvo životního prostředí a jím řízená Agentura ochrany přírody o problematiku záchrany raka říčního nemělo více zajímat. „Na základě zjištěných výsledků výzkumu bychom se chtěli pokusit vyvolat diskusi a iniciovat vznik odborně zpracovaného záchranného programu raka říčního, protože se již nedá jen přihlížet na rostoucí zdroj račího moru, který naše původní raky může brzy úplně vyhubit,“ uzavřel Jiří Mánek.