Jihočeští hasiči nacvičovali záchranu zraněných osob z turbíny lipenské elektrárny

Úkolem zasahujících hasičů byla záchrana zraněných osob ze spirály turbíny TG2. Cvičení zahájil zaměstnanec elektrárny, který telefonicky informoval pracovníka obsluhy o dvou zraněných osobách, které prováděly opravu turbíny, nyní se nacházejí v její spirále a nejsou schopny se samy odsud dostat. Pracovník obsluhy elektrárny přesně podle vnitřní dokumentace Havarijní připravenosti aktivoval nejen Havarijní štáb provozu elektrárny a vyrozuměl zaměstnance o vzniku mimořádné události, ale především zavolal na tísňovou linku 112, čímž pro zraněné přivolal pomoc.

Na místo přijela jednotka profesionálních hasičů ze stanice Frymburk a lezecká skupina hasičů z Českého Krumlova. Velitel zásahu byl nejprve pracovníky elektrárny informován o vzniklé situaci. Následně rozhodnul o průzkumu, během kterého hasiči zjistili, že v turbíně jsou dva zranění, z nichž jeden komunikuje, má drobná zranění a je schopen chůze. Druhý muž však utrpěl vážná zranění, je v bezvědomí a bude nutné jej z turbíny transportovat na nosítkách. Na transport hasiči použili vakuová nosítka, vzhledem k možnému zranění páteře byl zraněný zafixován speciální vestou.

První úskalí čekalo na hasiče hned v turbíně. Jedinou možnou cestou ven byl otvor o průměru přibližně 60 centimetrů, kterým hasiči museli oba zraněné dostat ven. Hasiči oběma mužům poskytli nejprve základní předlékařskou pomoc. Následně pomohli muži s lehčími zraněními vylézt z turbíny ven a osobním výtahem jej vyvezli na povrch. Úzkým otvorem turbíny pak protáhli i zraněného, zafixovaného na nosítkách, a donesli jej k výtahům.

Zde nastal další rozhodující okamžik cvičení. Přestože se jednalo o cvičení taktické, kdy zasahující hasiči předem věděli, že budou zachraňovat zraněné z turbíny, která je pod povrchem země, museli až na místě rozhodnout, jak přesně bude záchrana a především transport zraněného na nosítkách probíhat. Plán cvičení totiž předpokládal, že funkční zůstává pouze osobní výtah, do kterého se nosítka se zraněným nevejdou. Nákladní výtah je mimo provoz.

V tu chvíli nezbývalo hasičům nic jiného než zraněného dostat nahoru po schodech za využití lezecké techniky a lezeckého materiálu. Proto hasiči nejprve zajistili transportní cestu lanem, na které byla upevněna nosítka s pevně zafixovaným zraněným. Pak následovalo vytažení nosítek na kladce, kdy dva hasiči fungovali jako „závaží“. Tento způsob natažení lana s kladkou museli hasiči provést čtyřikrát, aby se dostali s nosítky až nahoru.

Při transportu nosítek se zraněným hasiči prokázali, jak důležitá je jejich fyzická zdatnost. Za neustálého jištění nejen zraněného, ale i sebe samotných, museli překonat vzdálenost 210 metrů se 675 příkrými schody s úhlem stoupání 45 stupňů!

Poslední fází záchrany bylo vytažení nosítek se zraněným přes zábradlí již téměř na povrchu. Zde hasiči využili místní jeřáb, na který navázali lana, a jeřáb nosítka se zraněným nejprve vyzvednul přes zábradlí a pak i s jedním z lezců vytáhnul až na bezpečné místo, kde by byl pravděpodobně zraněný předán zdravotníkům.

Za nejobtížnější na celé akci velitel zásahu Jiří Mleziva z frymburské jednotky označil stísněný prostor ve spirálovitě stočené turbíně a pak samozřejmě vlastní transport nosítek po příkrém a dlouhém schodišti. Zde si hasiči opravdu sáhli do rezerv svých fyzických sil. Zároveň se ukázalo, že tento způsob transportu je poměrně časově náročný. Cesta hasičů po schodech trvala více než hodinu.

Ředitel HZS Jihočeského kraje, územního odboru Český Krumlov Pavel Rožboud cvičení zhodnotil jako velice přínosné s tím, že hasiči měli možnost zasahovat v zajímavém a netradičním prostředí elektrárny, kde musí rozhodnout o použití trochu jiných postupů při záchraně a transportu pacienta než v situacích, se kterými se setkávají u běžných zásahů. Zároveň jako pozitivní zhodnotil funkčnost takzvaných mobilních pojítek elektrárny.

Již v minulých cvičeních se jako problém ukázalo nedostatečně fungující spojení hasičů, zasahujících hluboko pod zemí, s pracovníky elektrárny, operačním střediskem či dalšími záchrannými složkami. Elektrárna se proto vybavila speciálními telefony, které jsou pro hasiče či další záchranné složky v případě zásahu připraveny na vrátnici elektrárny a které zcela bezproblémově fungují i tam, kde není dostatečný signál pro vysílačky či běžné telefony. 

Hodnocení celého cvičení jak ze strany HZS Jihočeského kraje, tak ze strany vodní elektrárny Lipno bude následovat.

Foto: HZS Jihočeského kraje
Napsala Vendula Matějů
Tisková zpráva