Ve středu odpoledne se v Písku rozezněly sirény projíždějících vozidel všech složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Jednotky hasičů, policistů a záchranářů společně vyrážely k simulaci hromadné dopravní nehody u Chlaponic, při níž došlo ke střetu osobního vozu s autobusem. Jednotky se při zásahu musely vypořádat s velkým množstvím zraněných cestujících. Do cvičení se zapojilo zhruba dvacet profesionálů a šestice dobrovolných hasičů.
Cvičení se zúčastnili profesionální hasiči ze stanice Písek s cisternou a technickým automobilem. Na pomoc jim vyrazila také jednotka ze Strakonic, která poskytla kromě personálu další cisternu. K nehodě byli přivoláni také písečtí dobrovolní hasiči a svou pomoc poskytli i členové posttraumatického týmu z písecké stanice HZS.
„Celkem zasahovaly téměř dvě desítky profesionálů a šest dobrovolných hasičů. Zdravotnická záchranná služba cvičila s pěti vozy a desítkou záchranářů. Dva policisté s vozem řešili uzavírku komunikace a řízení provozu,“ upřesnila mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Námětem plánovaného cvičení byla nehoda osobního vozidla a autobusu, vše navíc zkomplikovala ještě kolize dalšího osobního automobilu. „Nehoda byla na tísňovou linku 112 nahlášena svědky nehody, operační středisko o události informovalo Policii ČR a dispečink Zdravotnické záchranné služby,“ uvedla Matějů. Vyslané složky se okamžitě zapojily do likvidace následků nehody.
Hasiči nejprve museli provést zajištění dopravních prostředků proti požáru, odpojení akumulátorů a zastavit unikající provozní kapaliny. Aby mohli přistoupit k bezpečnému vyprošťování osob, museli také stabilizovat havarovaná osobní vozidla. „Teprve poté bylo možné přistoupit k vyproštění zraněných pomocí hydraulických vyprošťovacích nástrojů,“ popsala Matějů detaily zásahu.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o simulaci hromadné nehody s velkým počtem zraněných, bylo úkolem velitele zásahu zřídit takzvaný nástupní a týlový prostor pro zasahující složky. Dále musel také rozhodnout o správné koordinaci všech zasahujících a organizaci dění kolem samotného místa střetu. „Proto velitel stanovuje místa, kde má být například velitelské stanoviště, stanoviště přednemocniční neodkladné péče, třídících skupin nebo místo pro poskytnutí první psychické pomoci,“ vyjmenovala Matějů. Součástí postupu je například i výstavba nafukovacího stanu, který slouží k vytvoření zázemí pro zraněné osoby a další účastníky nehody. Takové zařízení funguje až do doby, kdy pro dotyčné přijedou náhradní vozidla.
Zásahy, při nichž je na místě velký počet zraněných, jsou pro všechny složky IZS extrémně náročné. I proto je důležité, aby byly jednotky dobře sehrané a každý člen věděl, co je jeho úkolem. „Akce tohoto typu vyžadují obrovské nasazení, soustředění a představují velkou fyzickou i psychickou zátěž. Velitelé musí předvést rozhodnost, zkušenost a především schopnost koordinace velkého množství povolané techniky i osob,“ zmínila Matějů s tím, že klíčové je při podobných událostech počítat také se vzniklou panikou zachraňovaných lidí. To vše musí velitel zásahu brát v potaz.
„Hasiči se musí umět vypořádat se všemi komplikacemi, které se u zásahů objeví. Ať už jsou to ty, které dopředu předpokládají, nebo ty, jež mohou přijít nahodile. Proto je nutné mít všechny taktické či technické postupy dokonale zvládnuté, proto cvičíme. U hasičů platí možná víc než kdekoli jinde, že kdo je připraven, není překvapen,“ podotkl ředitel HZS Jihočeského kraje Lubomír Bureš.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
