Šéf jihočeské dopravky: Řidiči mají v ruce zbraň

Od zavedení bodového systému tragické následky vážných dopravních nehod, až na jednu výjimku, pravidelně klesají. Oproti roku 2003, kdy na jihu Čech vyhaslo kolem 120 životů - velkou měrou k této bilanci přispěla nehoda autobusu u Nažidel - bylo v Jihočeském kraji vloni usmrceno ‚pouze‘ 54 lidí. Letošní čísla však nejsou vůbec příznivá.

Velkým problémem je mimo jiné rostoucí počet řidičů, kteří jezdí pod vlivem alkoholu. Sami si přitom neuvědomují, jaké může mít jejich nezodpovědné počínání následky. „Při cestě z baru sice možná ušetří tisícovku za taxík, ale pokud způsobí nehodu a nedej bože někoho zraní, často platí až do konce života spoustu peněz. Pobyt v nejdražším hotelu na světě, na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, za ně sice pojišťovna nejdřív zaplatí, pak ale vymáhá všechny peníze zpátky. Mnozí pak skončí jako bezdomovci, přitom jen chtěli ušetřit pár stovek. A to nemluvím o psychických následcích, které si pak ve zbytku života s sebou nesou,“ důrazně varuje šéf krajské dopravky Lubomír Veselý.

Počet obětí dopravních nehod na jihu Čech je v letošním roce opravdu alarmující. Dokážete určit příčinu, proč tomu tak je? Může za to rostoucí agrese řidičů, nepozornost, nebo něco úplně jiného?

„Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Nelze najít společného jmenovatele, od kterého bychom se mohli odpíchnout a začít se policejní prací věnovat tomu, jak smutné statistice předejít. Nehody jsou neskutečně rozličné - máme usmrcené řidiče, motorkáře, chodce i cyklisty, příčinou je nepřiměřená rychlost, předjíždění, alkohol a návykové látky, nebo dokonce sebevražda, kdy se cizinci z Belgie a Nizozemska rozhodli na jihočeské silnici skoncovat se životem. Tragické havárie se stávají ráno, v poledne i v noci. Určitě za to může nepozornost a neohleduplnost. Lidi si neuvědomují, že mají v rukách zbraň, kterou můžou zabít nejen sami sebe.“

Jaké je podle vás hlavní východisko z této nepříznivé bilance?

„Kampaní Zastav jízdu smrti chceme zapůsobit na řidiče zejména po emocionální stránce. Vzpomeňme například na videoklipy od Filipa Renče, které byly silně emotivně natočené. Stačilo si pak přečíst některé komentáře lidí na YouTube... Chceme mentorovat, co by měli a co naopak neměli dělat. Chceme se věnovat všem skupinám - chodcům, cyklistům, motorkářům i řidičům. Až po čtyřech měsících skončí hlavní náplň kampaně, sami ji vyhodnotíme. Pokud budeme cítit, že to nic nepřináší a řidiči ji nepochopili, zřejmě nám nezbude nic jiného, než vyrazit do ulic se spoustou pokutových bloků, nabroušenými tužkami a zapnutými radary. Z preventivní činnosti asi budeme muset přejít do silné represe, neboli ‚Na malém dvorku platí dlouhý bič‘. Rozhodně nechci, aby to vyznělo ve smyslu, že jsme řidičům dali šanci, oni ji nevyužili, a tak se jim teď pomstíme. Pořád ale musíme vycházet z toho, že na druhý největší kraj v republice máme pro výkon pouhých 200 dopraváků. Není tedy možné, aby byli u každého problému.“

ČTĚTE TAKÉ: Počty mrtvých na jihočeských silnicích jsou alarmující

Máte informace o tom, že by se připravovala nějaká celoplošná opatření, díky kterým byste měli větší páku na neposlušné řidiče?

„V tuto chvíli jde spíš o kosmetické úpravy zákona číslo 361/2000 Sb. Policie ale do toho může zasáhnout jen minimálně, přestože Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky je s ministerstvem dopravy prakticky v každodenním kontaktu. Přitvrzení represivních aktivit policie by, podle mého názoru, ke zlepšení situace určitě pomohlo. Vraťme se například o osm let zpátky, kdy v roce 2006 začal platit bodový systém a od 1. července se na silnicích zpomalilo. Řidiči si uvědomovali, že to byl velký zásah do jejich práv a povinností. Umíralo o polovinu méně lidí než v minulých letech, ve městech se jezdilo maximálně pětapadesát... Jenže pak se začalo mluvit o tom, že zákon je příliš tvrdý, náš řidič je chudák, když v Německu má těch bodů o šest víc, a zase se zrychlilo. I když stát početní stavy policistů navyšuje, na krajském ředitelství je to v řádech jednotek. S nadsázkou tvrdím, že když bude mít každý řidič svého policistu, pak můžeme dávat zodpovědnost za to, co se na silnicích děje, nám. V Jihočeském kraji ale je pět tisíc řidičů na jednoho policistu. Všechno je navíc spojeno s vymahatelností práva a postihy přicházejí za strašně dlouhou dobu. Co změnit? Brát řidičáky, dávat větší pokuty a strhávat víc trestných bodů. Takové kroky ale nejsou ze dne na den, musel by se razantně změnit zákon, anebo vydat úplně nový. Kosmetická úprava to nezmění.“

Jaký je tedy podle vás nejúčinnější způsob potrestání řidičů, kteří opakovaně porušují dopravní předpisy?

„V zákoně o provozu na pozemních komunikacích jsou vyjmenovány případy, kdy lze odebrat řidičský průkaz, například při požití alkoholu nebo drog. Tím to ale končí a pak už tam jsou jen malé výjimky. Kdysi platila vyhláška, že pokud řidič nezaplatí pokutu, bude mu odebrán řidičák a zpátky ho dostane až po jejím zaplacení. To samé by mělo být uplatněno i v současné době - pakliže policista zadrží řidiče za přestupek, za který mu ve správním řízení hrozí zákaz řízení, mělo by být v zákoně napsáno, že mu bude odebrán řidičský průkaz. To je okamžitý zásah do práv a povinností řidiče. Dneska totiž naprostá většina lidí potřebuje řidičák ke svému zaměstnání. Stát se pak dostane do situace, kdy nebude muset platit spoustu úředníků, kteří se zabývají vymáháním, a exekutoři by se také mohli věnovat jiné činnosti. Opravdu by stačila jen jedna věta v zákoně...

Další možností je rozdělení výše sankcí na místě a ve správním řízení. Aktuálně je ten rozdíl minimální. Když za porušení předepsané rychlosti zaplatíte na místě patnáct stovek a ve správním řízení deset tisíc, každý si rozmyslí, zda svůj přestupek dá do správního řízení. Nyní se setkáváme s účelovými výpověďmi řidičů, kteří si vymýšlí různé důvody, aby nemuseli být potrestáni na místě a u správního orgánu se z toho zkusili nějak vyvlíknout. Ve chvíli, kdy by správní orgán dokázal získat víc peněz do rozpočtu obcí, tak by se i víc snažil. Kdybych byl já tím starostou a věděl, kolik peněz můžu z pokut mít, každý odložený přestupek bych si nechal zdůvodňovat. To je další z cest, jak tu morálku zlepšit.“

Jednou z možností postihu je zabavení auta. Využíváte ji?

„Tuto možnost opravdu máme, je ale znovu svázána podmínkami v zákoně. Pokud řidič nezaplatí kauci, jeho auto si můžeme vzít. Když ji ale zaplatí, je to záruka, že se dostaví k projednávání a tím pádem mu vozidlo zůstane. Kromě toho dotyčnému musí hrozit pokuta v rozmezí od pěti do 50 tisíc korun. Auto nelze odebrat ani za banálnější přestupky, překročení rychlosti nebo první porušení dopravních předpisů během jednoho roku. Když vozidlo zabavíme, musí mít větší hodnotu než stanovená sankce. Když řidič nezaplatí kauci 10 tisíc korun, můžeme zajistit jeho mercedes za milion a půl. Často to však bývá naopak. Některá vozidla sociálně slabým občanů nemají hodnotu ani pět tisíc, a když takové auto zabavíme, jeho majitel o něj automaticky ztratí zájem.“

Mezi lidmi zaznívají názory, že se policisté zaměřují na méně problematická místa a na nebezpečných úsecích nejsou vidět. Co na tohle tvrzení říkáte?

„Beru to jako výkřiky do tmy. To je stejné, jako kdybychom říkali, že pytlačit se nesmí uprostřed rybníka, ale na březích ano. Zákon platí na všechny silnice. Nesouhlasím s tím, že nesloužíme na místech, kde bychom měli. Všechny vedoucí dopravních inspektorátů tlačíme k tomu, aby se zaměřili se svou činností do problematických míst. Jsou ale takové lokality, kde se ani měřit nedá, nebo nemáme likvidační místo k vyřizování přestupků. Kdybychom něco takového udělali, někdo zase bude křičet, proč jsme stáli na místě, kde to nemáme dovolené.“

Příčinou spousty nehod je alkohol. Již se mluvilo o zavedení tolerance, stejně jako o zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích. Myslíte si, že takové uvolnění morálky by bylo pro českou náturu vhodné?

„V žádném případě! Takové názory považuji za liché. Kdybych to mohl ovlivnit, budu hlasovat jednoznačně proti. Vím, že by se to někomu líbilo, nicméně pro to, co se děje na silnicích, je takový krok naprosto kontraproduktivní. Každý stát, který má nějakou toleranci alkoholu, nám svým způsobem závidí. Znáte českého člověka. Běžně si dá po obědě pivo s tím, že ho nikdo nechytne, a když ano, tak už nic nenadýchá. Pokud povolíme například 0,4 promile, Čech si dá ta piva dvě. Vymklo by se to kontrole! To samé platí s rychlostí. Na dálnicích se dá jezdit rychleji, ale připojovací pruhy, abychom měli dostatečný rozhled, jsou stavěné na rychlost 130. Pokud někde rychlost zvýšíte na 160 kilometrů za hodinu, může to být pouze krátký kilometrový úsek, jinak všude jsou sjezdy. A o co si pomůžete? Když pojedete z Prahy do Ostravy po dálnici D1 a na pár úsecích budete mít povolenou stošedesátku, zrychlíte maximálně o pět minut, možná ani to ne.“

FOTO: Smrtelné nehody na jihu Čech v roce 2014

Souhlasíte s tím, že nejnebezpečnější silnicí na jihu Čech je mezinárodní E55?

„Ano, částečně s vámi souhlasím. Silnice první třídy číslo tři dneska zdaleka nesplňuje podmínky provozu, jaký tam je. Postavena byla dávno před rokem 1989 a s malými úpravami se po ní jezdí dodnes. Například v Netřebicích, Velešíně nebo Nažidlech se ale nic nezměnilo. Nebezpečné jsou vlastně všechny komunikace mimo obce. Na silnicích prvních tříd se jezdí relativně rychle, jsou lemovány stromy, chybí únikové zóny a tím pádem vzniká velké bezpečnostní riziko. Já říkám, že silnice má být čitelná a odpouštějící. Samozřejmě je chyba, když někdo jede rychle, ale musí za to zaplatit ten druhý úplně zbytečně životem? Na druhém pólu je dálnice D3, kterou považuji za nejbezpečnější komunikaci v regionu.“

Veřejností v minulých dnech otřásla smrt policistky, kterou zabil narkoman s jedenácti zákazy řízení. Máte nějakou možnost, jak své lidi chránit?

„Můžeme vydat různé metodiky a nařízení, ale když se zfetovaný idiot rozhodne, že někoho přejede, tak neuděláme nic. Je smutné, že společnost dospěla do takového stádia, že někdo nerespektuje to, že ho policista zastavuje. Když udělám něco protizákonného, musím počítat s trestem. Lidé napříč Evropou a možná i celým světem činnost policie znevažují. Kolikrát byla policie vzata jako jakási rohožka na to, aby si o ni očistili špinavé boty. A také politici ji několikrát použili jako zbraň pro své snahy něčeho dosáhnout. Když si to dovolí jeden, tak proč by nemohl i ten další? To je můj názor. Neříkám, že je správný a všichni se s ním ztotožní.“