Firma chce rozšířit lom u hranic s Rakouskem. Obec tam plánuje obnovu zaniklé osady

Lom Halámky se nachází nedaleko obce Nová Ves nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Kousek odtud se táhne česko-rakouská hranice. Těžba surovin v tomto regionu má dlouholetou tradici, ve které pokračuje firma LB Minerals. Ta usiluje o rozšíření těžby štěrkopísků a živcové suroviny. Na úřední desce Jihočeského kraje se před Vánoci objevila dokumentace, která posuzuje vliv záměru na životní prostředí.

„Dokument je nutným krokem pro posouzení vlivu záměru udržitelné těžby na životní prostředí. Bez posouzení vlivu těžby na životní prostředí nelze v Česku ani ve většině Evropy provádět žádné těžební záměry, ani ty, které jsou ve svých oblastech tradiční. Ministerstvo životního prostředí má nově posoudit a zhodnotit, jestli a za jakých podmínek by bylo možné pokračovat s těžební činností,“ uvádí jednatel LB Minerals Ladislav Matoušek.

Materiál má téměř 200 stran a mimo jiné popisuje tři možné scénáře případného rozšíření. Firma chce jít dvěma směry - na sever a na jih. „Vlivy spojené se záměrem v žádné z aktivních variant (A – C) významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za přijatelný,“ píše se mimo jiné na konci dokumentu.

Lidé se bojí prachu a hluku

Podle Matouška je důležité rozlišit pojmy „rozšíření těžby“ a „zvýšení těžby“. „V tomto případě se v praxi nejedná o zvýšení kapacit těžby a výroby nebo o změnu stávajícího dlouholetého způsobu těžby. Dokumentace pouze posuzuje případné dopady posunu těžby do navazující části ložiska,“ popisuje. 

Místní surovina patří mezi nejkvalitnější v České republice. Využívá se například pro snížení teploty tavení sklářských a keramických hmot. Tím dochází ke snížení spotřeby energie u těchto procesů. „Udržením těžby by bylo současně možné zachovat stávající pracovní místa a dodávky jedinečné suroviny pro tradiční česká průmyslová odvětví, jako jsou sklářský a keramický průmysl. Nezanedbatelný význam má i vedlejší produkce kvalitních písků, kterých začíná být v Česku nedostatek. Projekt tedy nepočítá se zvýšením těžby, výroby a dopravní zátěže ve srovnání s minulými obdobími,“ tvrdí jednatel. 

Firma ale musí čelit také řadě argumentům například ze strany veřejnosti. Obyvatelé nedaleké Nové Vsi nad Lužnicí si v roce 2020 stěžovali na rozšíření mimo jiné kvůli dopadu na jejich obydlí. Část místních varovala před zvýšenou prašností, hlukem, dopadem na krajinu či možnou ztrátou vody ve studních. Vyjádřili také strach z toho, že klesne cena jejich nemovitostí. 

Sousední Dolní Rakousko pak mělo mimo jiné obavy z poklesu hladiny podzemní vody na rakouském území řádově o metr až metr a půl. To byla mimochodem jen jedna z mnoha připomínek z rakouské strany. 

Chtějí obnovit zaniklou vesnici

Věcí se zabývá také nedaleká obec Nová Ves nad Lužnicí. Důvodů je více, jedním z těch nejvýznamnějších je plánovaná obnova zaniklé osady Krabonoš. Ta se nachází nedaleko jižní části, kam chce firma lom rozšířit. „Obec Krabonoš stála do roku 1953, kdy byla úředně zrušena a zbourána. My jsme v minulých letech připravovali parcely v územním plánu, na nichž se staví rodinné domky. Další lokalitou, kterou chceme využít, je tato bývalá vesnice. Chceme ji obnovit jako součást našeho katastru. Cílem je využít toto území a pokračovat v rozšiřování obce,“ tvrdí starosta Josef Dlabik. 

Krabonoš je součástí Nové Vsi nad Lužnicí od roku 1950. K zániku ji odsoudilo vystěhování německých obyvatel a také zavedení hraničního pásma po roce 1948. V posledních letech začalo místo znovu pomalu ožívat. Území se nachází zhruba 10 kilometrů od hraničního přechodu v Českých Velenicích. 

Starosta si uvědomuje význam suroviny, která se nedaleko odtud těží. S tím, aby došlo k rozšíření lomu směrem na jih, však nesouhlasí. „Nyní nás ale ještě čekají schůze s občany. Naším úkolem je pečlivě prostudovat celý materiál a následně se k tomu adekvátně vyjádřit. Nelze jen říct, že s něčím nesouhlasíme. Nicméně se domnívám, že rozšíření do jižní části zasáhne přímo občany,“ dodává starosta, který si nepřeje, aby záměr zatěžoval život obyvatel a s tím související výstavbu rodinných domů. 

Podle Ladislava Matouška byly všechny připomínky a návrhy z prvního kola odbornými zpracovateli dokumentace posouzeny a zapracovány do finální podoby dokumentace. „Celý projekt nyní čeká na finální posouzení a zhodnocení Ministerstva životního prostředí. Z tohoto posouzení mohou vzejít další podmínky, které bude nutné respektovat v případné návazné dokumentaci a v žádosti na rozšíření dobývacího prostoru, tedy prostoru, kde je možné projektovat samotnou hornickou činnost,“ shrnuje. 

To podle něj ještě neznamená automatickou možnost samotné těžby nerostů. „Ta je umožněna až na základě dokončení dalšího samostatného řízení o povolení hornické činnosti. Před samotnou těžbou se navržené podmínky několikanásobně posuzují a hodnotí v řízeních za účasti dotčené veřejnosti tak, aby se zabezpečil co nejmenší možný dopad na všechny lidské činnosti. Při stávajícím povolovacím procesu je k zahájení možné těžební činnosti ještě velice dlouhá cesta, takže dnes určovat konkrétní termín je velmi složité,“ dodává jednatel.