Dopravní situace, obsah některých látek ve vzduchu či potřeba další spalovny. To byla některá témata, která včera zazněla při veřejném projednávání o projektu Zevo. Zařízení na energetické využití odpadu odpadu ve svém areálu ve Vrátě na Českobudějovicku připravuje Teplárna České Budějovice.
Debata trvala několik hodin a zapojili se do ní občané i některé organizace. Ministerstvo životního prostředí dostalo před projednáváním 17 vyjádření od obcí, úřadů i veřejnosti. On-line setkání, jenž bylo součástí posuzování vlivů na životní prostředí, se včera zúčastnila téměř stovka lidí.
„Postupně chceme odstavovat uhelné kapacity a nahrazovat je bezemisními nebo lokálními obnovitelnými zdroji energie,“ řekl na úvod předseda představenstva teplárny Václav Král. Zevo by mělo od sezony 2029/2030 dodávat teplo i elektřinu a spalovat odpady z jižních Čech a přilehlých oblastí. Jediným akcionářm Teplárny České Budějovice je město.
Po představení projektu včera došlo na diskusi, která trvala několik hodin. Veřejnost měla řadu dotazů či připomínek. Například Karel Turek ze spolku T. G. M. z Nového Vráta se ptal na látku benzo(a)pyren. „Je evidentní nárůst nebezpečné karcinogenní látky, benzo(a)pyrenu," řekl. Karel Wurm, který posuzoval vlivy na životní prostředí, odpověděl, že hodnoty vypočtených odhadovaných emisí jsou nízké.
Přihlásil se také Jan Havelka (Hlincovka Spolu), který promluvil jako zastupitel za obec Hlincová Hora. Vyjádřil obavy ze zhoršení kvality ovzduší. Připomněl totiž, že v obci ho mají velmi dobré. Ptal se proto na případné kompenzace v případě škod či na dopady na kvalitu ovzduší. Bylo mu řečeno, že vliv nebude devastující, protože předpokládané hodnoty jsou zanedbatelné a životní prostředí v okolí obce emise ze zařízení nepoznamená.
Ozvala se také Sarah Ožanová ze sdružení Arnika. Ta řekla, že se připravuje a staví více spaloven, než kolik bude v budoucnu potřeba. „Proč projednáváme stavbu zařízení, které bude nadbytečné?“ ptala se. Projekt označila za nekoncepční a zmínila, že bude spalovna blokovat rozvoj procesu recyklace. Závěrem přidala, že nadbytečná spalovna přinese nadbytečné vlivy na životní prostředí.
Při diskusi ale mimo jiné zaznělo, že je Zevo ve Vrátě v souladu s evropskými i tuzemskými cíli v oblasti odpadového hospodářství. Václav Král připomněl, že je Zevo Vráto také v souladu se strategickými dokumenty města i kraje.
Lidé se ptali také na dopravní situaci spojenou se záměrem. Mimo jiné je zajímalo, zda se nebude dovážet odpad ze zahraničí. To oznamovatel záměru odmítl. Další účastníci veřejného projednání kritizovali, že chybí monitoring toxických látek a že v dokumentaci není řádně zahrnutý vliv dálnice D3. Dokumentaci EIA k Zevo Vráto napadali kritizují i sdružení Calla, Hnutí Duha či Strana Zelených.
Zařízení pro energetické využití odpadu, zkráceně Zevo, je stavba, ve které lze jako zdroj energie ekologicky využívat především směsný komunální odpad, který zůstal po vytřídění v domácnostech či firmách bez jiného využití.
V samotném zařízení se řízenou oxidací vyrábí tepelná a elektrická energie. Odpad se tak stává lokálním, částečně obnovitelným zdrojem energie nahrazujícím fosilní paliva, tedy zemní plyn a uhlí, jejichž těžba a spalování jsou čím dál více vnímané jako společensky nežádoucí. Převedeno na čísla, 160 tisíc tun odpadu může nahradit zhruba 70 tisíc tun hnědého uhlí nebo přibližně 25 miliónů metrů krychlových zemního plynu. To představuje přibližně třetinu spotřeby tepla v objektech napojených na vysokoúčinnou síť teplárny v majetku města České Budějovice.
Spálením odpadu vzniknou například popílek či škvára. Ta je podle platné legislativy zařazena mezi ostatní odpady a může být předávána k dalšímu využití. Ve vyspělých evropských zemích se úspěšně využívá například při realizaci různých staveb, kde nahrazuje nedostatkové přírodní suroviny jako je písek nebo kámen. Podrobnosti k samotnému procesu pálení odpadu jsou na webu projektu Zevo Vráto.
Budoucí Zevo by mělo vyrůst v areálu dosluhující uhelné výtopny Nové Vráto. Ta je v provozu od roku 1989 a po ukončení provozu se tento brownfield promění na moderní a efektivní zařízení, které splňuje přísné ekologické limity. Plánuje se zde také centrum volnočasových, vzdělávacích i společenských aktivit pro veřejnost.
„Proces přípravy našeho projektu běží dle velmi striktní legislativy a průběžně o tom komunikujeme s veřejností. Po zkušenosti s výstavbou a provozem podobných zařízení v České republice i zahraničí jsme vytipovali vhodnou lokalitu v areálu, který je v našem majetku. V současné době tam provozujeme uhelnou výtopnu Vráto a po roce 2024, kdy tento provoz doslouží, bychom ve vzniklém brownfieldu vybudovali zařízení na energetické využití odpadu při využití osvědčeného konstrukčního řešení,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Že je do budoucna nevyhnutelné větší využití odpadu, přiznávají i samotné odpadové společnosti a to i v regionech, kde už fungující Zevo mají.
„Předpokládám, že navýšení podílu odpadu jdoucího na spálení, bude nutné stejně jako posílení faktické recyklace. Vzhledem k navyšování skládkovacího poplatku a k následnému zákazu skládkování bude pro obce ekonomicky výhodnější, abychom jim odpady zavezli do kapacity pro energetické využívání odpadů a neukládali je pod zem. To odpovídá i hierarchii nakládání s odpady, kdy je cílem skládkování omezit. Skládka pak může být využita pro nevýhřevné odpady, které již nejsou vhodné ani pro energetiku,“ řekla v rozhovoru Jana Krutáková, která zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran.
Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi a dnes v Poslanecké sněmovně působí ve funkci předsedkyně výboru pro životní prostředí.
