O letiště mají zájem další firmy. Svou budoucnost vidím na jihu Čech, říká hejtman Kuba

Mluvíme spolu 28. prosince a nový rok se blíží. Jste vy ten typ člověka, který bilancuje rok uplynulý?
Dívám se na to, co všechno se stalo. Snažím se věci mít naplánované dlouhodobě a systémově. Jsem přesvědčen, že v politice i ve firmě je potřeba věci plánovat projektově. Jestli na konci roku má nějaká stavba vzniknout, tak je třeba přesně vědět, kdy se co se musí stát, abychom termín stihli. Čím jsem starší, tím víc se také snažím vzít si poučení z toho uplynulého roku.

Co přinesl rok 2022?
Od té doby, co jsem se stal hejtmanem, jsou kraje vystaveny dost nestandardní situaci. Poslední dva roky řešíme covid a očkování, což volně přešlo v pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Jsem hejtmanem dva roky a za tu dobu pořád zasedá krizový štáb. Je to velká a neobvyklá zátěž. Na druhou stranu mně tohle nevadí, jsem na to zvyklý a taky jsem si podle toho vybíral povolání lékaře na záchranné službě, kde jste vystavený zátěži a musíte se rozhodovat rychle. Takže si nestěžuju. Od toho tady kraje a politici prostě jsou. Rok 2022 přinesl řadu věcí, na které nejsme zvyklí, už jen to, že je pár kilometrů od nás válka. Ukazuje to, že svět není místo, které bude nekonečně růžové a budeme se v něm mít jen dobře. O život, svobodu a životní standard budeme muset občas do určité míry bojovat a je potřeba uvědomit si, že to není samozřejmost.

Zmínil jste válku, kterou jste řešili v první polovině roku 2022. V areálu letiště vzniklo uprchlické centrum. Jak zpětně to období hodnotíte?
Z pohledu organizačního si myslím, že jsme to zvládli velmi dobře. Měli jsme jedno z prvních uprchlických center v tomto rozsahu. Když jsem zjistil, co nás čeká, tak jsme to s kolegy dali dohromady a přemýšleli jsme podobně jako u očkovacích center. Bylo mi od začátku jasné, že nebudou fungovat centra v malých místnostech. Díky týmu, který jsem tu měl, se to podařilo připravit zvládnout ten úvodní nápor a o ty lidi se postarat.

A z lidského pohledu?
Bylo to něco, na co nejsme zvyklí. My umíme číst o válečných konfliktech, které se dějí daleko od nás, je to něco, s čím podvědomě žijeme, protože se nás to nedotýká. Tady jsme najednou stáli tváří tvář lidem, kteří měli v rukách dítě a jednu igelitku a opouštěli své domovy. Válka je tak blízko, že hmatatelnost lidského neštěstí byla něco, co na nás dopadalo. Pro mě bylo velmi emotivní vidět děti, jak si hrají v dětském koutku, asi i tím, že mám doma malého syna. Myslím, že každý kdo má má děti nebo vnoučata, si tohle uvědomuje víc. Byla to silná lidská zkušenost.

Byla to zkouška i pro celou společnost? U některých lidí se pomoc nesetkala s pochopením.
Tahle diskuse vždy odkrývá podstatu společnosti a to, jak moc jsme schopni lidem kolem sebe pomáhat. Odkrývá i sobeckost některých lidí. Jsem přesvědčen, že se v České republice máme relativně velmi dobře. Neznamená to, že tu nejsou lidé s problémy a já jsem přesvědčen, že se jim má pomáhat. Přesto si myslím, že jako společnost na tom nejsme špatně a jsou chvíle, kdy je nutné pomoci. Nemůžeme se dívat stranou, když pár stovek kilometrů od nás někdo vybombarduje domovy lidí. Česká republika tu pomoc zvládla a jsem rád, že většina našeho národa má v té diskusi jasný názor a ví, že se má pomáhat. Ta pomoc byla v úvodu nutná. Na druhou stranu říkám, že teď ale také musíme mít nastavená jasná pravidla tak, aby se ti lidé, kteří tu chtějí zůstat, pak normálně zapracovali do běžného života a chodili do práce. Každý má možnost se do společnosti zapojit. Naprostá většina z těch, kteří přišli, se o to také snaží.

Na válečnou krizi navázala ta energetická. Jaké možnosti jste měli vy jako krajský úřad? A hodnotíte pomoc vlády?
Snažil jsem se na začátku čekat, s čím vláda přijde. Když jsme měli pocit, že by mělo dojít k národnímu řešení – tedy zastropování cen energií – tak jsme jako hejtmani vydali prohlášení. To trochu rozhýbalo vody a nakonec se udělalo téměř všechno, co jsme navrhli. Válečný konflikt byl jen poslední kapka. V energetice si Evropa zadělávala na potíže dlouho. Poslední dobou řešila už jen to, že celá energetika musí být pouze zelená bez ohledu na ekonomický a bezpečnostní rozměr. Válka odkryla, že jsme extrémně závislí na produktovodech vedoucích z Ruska. Teď je to pro celou Evropu taková léčba šokem, což s sebou nese bohužel ty drahé energie. Debatu o životním prostředí nesnižuji, energetika musí být řešena i z pohledu bezpečnosti a ekonomické udržitelnosti. Ten pohled musí být komplexní.

Na začátku prosince jsme se potkali u areálu Jaderné elektrárny Temelín, kde se chystá projekt malého modulárního reaktoru. Proč by měl vzniknout právě tam?
Potkali jsme se tam, když docházelo k dokončení průzkumu lokality, kde by malý modulární reaktor mohl stát. Je to v podstatě zmenšený jaderný reaktor. Výhoda je, že se vejde například na velikost fotbalového hřiště. Ta obalová stavba je mnohem menší a vyrábí se z komponent, které se skládají a výstavba trvá jednotky let. Nyní se tomu věnuje asi šest společností na celém světě. Samozřejmě musí projít ve svých zemích všemi povolovacími procesy z pohledu bezpečnosti.

A proč právě na jihu Čech?
Pokud budou úspěšné, tak se tyto malé reaktory dostanou na trh. A já jsem přesvědčen, že u nás by měl takový vyrůst, protože pro to máme jedinou schválenou lokalitu v Česku. Máme tu jadernou elektrárnu a jaderné inženýry. My v Česku navíc nemůžeme fungovat bez jaderných elektráren. V tomhle oboru se můžeme stát velmocí, když této příležitosti využijeme, protože ty reaktory bude chtít mít řada evropských zemí a u nás může vyrůst centrum, odkud budou zahraniční firmy realizovat a provozovat tyto stavby. Nechci, aby ji Jihočeský kraj promeškal.

Bavili jsme se teď hlavně o krizích. Pojďme ke krajským tématům. Souhlasíte se mnou, když řeknu, že jeden z největších úspěchů bylo „rozlétání“ letiště v Plané?
Když jste se mě ptal na to rekapitulování, tak musím říct, že tohle byla jedna z věcí, kterou vidím jako jeden z největších momentů roku 2022. Když jsem vstupoval do krajských voleb, sliboval jsem, že s letištěm něco uděláme. Přiznám se, že u řady projektů jsem věděl, co uděláme, ale u letiště jsem si byl nejméně jistý. Poslední měsíce jsem se tomu opravdu hodně věnoval a mám radost, že se to povedlo už teď. Sešlo se hodně okolností, kterým jsme ale šli naproti. Podařilo se vytvořit komunikaci mezi Řízením letového provozu a Úřadem pro civilní letectví, která byla historicky špatně nastavená. To bylo klíčové. Bez toho by to nešlo. Pak jsme definovali kroky, jak letiště rozlétat a pracovali na nich. Na to pak reagoval Čedok se svými lety.

Kdy se začne létat?
Teď máme dohodu, že v srpnu a září by odtud měla odlétat letadla společností Smartwings a Čedoku do turecké Antalye a řeckého Rhodosu. V roce 2024 by měly operovat celou sezonu, na leden se nám navíc objednali zástupci cestovní kanceláře Fischer. Ozvaly se také firmy, které stojí o pronájem okolních pozemků. Po těch letech je to něco trochu neuvěřitelého.

Hodně se mluvilo o cargu. Bude letiště sloužit i jako nákladní, kde by se mohlo skrývat více zisků?
Já bych dnes s větší znalostí řekl, že je ideální kombinace charterů a toho carga. Je pravda, že prostory tam na to jsou. My teď dva roky pracovali na tom, abychom pozemky z pohledu územních plánů „vyčistili.“ Aby bylo jasné co na nich může vyrůst. Můžeme je teď snadněji nabídnout případným zájemcům. Nebylo to jednoduché, ale máme to hotové. Dokonce už za sebou máme nějaká jednání. Chci být opatrný, abychom tam přivedli aktivity, které budou Jihočeský kraj rozvíjet. Mohli bychom tam držet místo například pro společnosti, které se budou podílet na malém modulárním reaktoru, pokud by tady chtěli nějaké evropské středisko. Nebudeme chvátat, nechceme pozemky někomu dát rychle. Je to klíčová lokalita, která může hodně pozitivně ovlivnit život v kraji a budeme si vybírat.

Jaké je teď situace ohledně pozice ředitele letiště?
Tu pozici teď zastává bývalý technický náměstek pan inženýr Kala, který plní pozici předsedy představenstva, který ale s ohledem na věk avizuje, že to je na nějaký omezený čas a svou kariéru nevidí třeba na dalších 10 let. V roce 2023 se budeme zamýšlet nad tím, jak vedení poskládat s ohledem na to, kam se letiště posunulo a v nějakém čase nás hledání ředitele bude čekat.

Co Jihočeský kraj čeká v roce 2023?
Já chci teď v lednu a v únoru zase projet všechny okresy a projít si, co jsme slíbili voličům. Část jsme splnili, část je rozpracovaná a chci lidem říct, v jaké jsme fázi. U těch větších staveb jsme pracovali třeba na stavebním povolení – to teď máme platné například na další část obchvatu Kaplice, kde začneme v roce 2024 stavět. Vykupujeme pozemky na jižním obchvatu Tábora, pokud vše půjde tak bychom chtěli začít soutěžit dodavatele na konci roku 2023 a v roce 2024 stavbu zahájit. Měli bychom s ŘSD dotahovat další kroky na severní spojce, tak teď máme požádáno o stavební povolení. Chtěl bych jednat s ministrem o tom, abychom v roce 2024 mohli stavbu zahájit. To je klíčová stavba pro budějovickou aglomeraci. Doháníme tam zpoždění, které bohužel minulé vedení kraje a města způsobilo. Bude nás čekat rozjíždění a dotahování akcí, které jsme slíbili. Vztah mezi člověkem a politikem může vznikat jen tak, když něco slíbite a dodržíte to, případně vysvětlíte, proč došlo ke zpoždění. Chceme s lidmi mluvit a dodržovat sliby a v tom budeme v roce 2023 pokračovat.

Proč je pro obyvatele Českobudějovicka důležité, že nyní ODS vede kraj i město?
Kraj a město musí spolupracovat. Hodně je to vidět v dopravě, ta nás tady trápí nejvíc a není jen o městě. Je to o tranzitu a také o nějaké stovce obcí v dojezdové vzdálenosti 20 minut. Do krajského města denně přijíždí či se v něm pohybuje nějakých 170 tisíc lidí, je to velká aglomerace a ne vše se děje na katastru Českých Budějovic. Abychom snížili počet aut jezdících do centra, potřebujeme je zachytit na okraji města a odtud lidi dopravit rychle a efektivně MHD. To už je ale často mimo katastr města. Minulé vedení tohle řešit neumělo a ta spolupráce je tady klíčová. Kraj má jiné možnosti a může hledat model parkovacích domů.

Máte vy osobně více práce? Stal jste se městským radním a obhájil pozici předsedy Asociace krajů.
Určitě je to znát. Já dlouho stál o to, abychom se z pohledu kraje mohli zapojit do řešení té aglomerace zejména kvůli dopravě. S Dášou Škodovou Parmovou se nám podařilo zvítězit a sestavit koalici na radnici a já od začátku říkal, že máme tým, jehož jsem členem. Jako radní se teď těm věcem věnuji společně s ostatními kolegy či odbory. Práce je víc, ale nutno říct, že jsem trochu workoholik. Chci, aby tady po nás něco zbylo. Budějce jsou úžasné město s velkým potenciálem. Leží v unikátním protředí a je třeba ho rozhýbat. Chceme ten náš čas využít k tomu, aby se tady Budějčákům a Jihočechům dobře žilo.

Andrej Babiš letos řekl, že by Martin Kuba byl skvělý premiér. Teď se ale snažíte být hlavně skvělý hejtman?
Já dlouhodobě deklaruji, že nemám žádnou myšleku na velkou republikovou politiku. Mám jednu výhodu – zažil jsem to a umím si to představit. Když něco prožijete a jste v mém věku, tak to zkrátka nemusíte za každou cenu mít. Osobně za sebou rád vidím výsledky své práce, v tomhle mi pozice hejtmana vyhovuje. Navíc jsem na jihu Čech doma, mám tady rodinu a 2,5 letého syna a přiznám se, že bych se nechtěl připravit o jeho dětství, za to mi žádná politická funkce v Praze nestojí. Neříkám, že mě někdy v budoucnu okolnosti někam nedovedou, na to už jsem v politice dost dlouho abych věděl, že Vás život může postavit před nové výzvy, ale teď ne. Komentáře Andreje Babiše beru s nadhledem, myslím, že chce vždycky hodit granát mezi mě a pana premiéra. Jsme dost dospělí na to, abychom to nebrali vážně. Svou budoucnost vidím v jižních Čechách.

Co byste na závěr popřál Jihočechům?
Všem bych do nového roku popřál hlavně hodně zdraví. Pokud to máme, tak se nám děje většina věcí, které je možné vyřešit. Možná nás řada věci rozčiluje, ale když člověk ztratí zdraví, tak si najednou uvědomí, jak jsou všechny ostatní věci malicherné. Pak bych všem popřál, aby Jihočeši mohli strávit čas s lidmi, které mají rádi, a mohli dělat to, co je baví. To nejhlavnější, co na světě máme, je čas. Je na nás, s kým a jak ho strávíme. Potom bych nám popřál také trochu štěstí, aby se nám dařilo. Přeji nám, abychom i nadále žili v bezpečné zemi. Stačí se podívat do jiných zemí, které se potýkají s přírodními živly nebo válkami. Někdo říká, že bychom se měli mít lépe a lépe, ale já tvrdím, že Česká republika je pro život hezkým místem a nejhezčím jsou jižní Čechy. Všem Jihočechům přeji krásný a spokojený rok 2023 s lidmi, které mají rádi.