Na jihu Čech neutichají diskuse nad plánovaným hlubinným uložištěm vyhořelého paliva. Někteří starostové dotčených obcí vzkázali, že podpora uložiště je minimální a rozladění občanů dosahuje vrcholu. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.
Pod společné stanovisko se podepsali starostové obcí Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Olešník a Temelín. „Zastupitelstva dotčených obcí i zastupitelstvo Jihočeského kraje vyjádřila zásadní nesouhlas s jednou ze čtyř vybraných lokalit pro uložiště vyhořelého paliva s pracovním názvem Janoch a nesouhlasí ani se započetím průzkumných prací v této lokalitě,“ napsali do tiskové zprávy.
Tvrdí, že se český stát prostřednictvím státní firmy SÚRAO vlamuje do lokality jižních Čech, která je historicky zatížena obrovskými infrastrukturními projekty.
„Ať jde již o bourání několika obcí z důvodu stavby jaderné elektrárny Temelín, zatopení části obce Purkarec a zatopení stovek rekreačních chat podél původního toku Vltavy při stavbě nádrže Hněvkovice čí dlouhodobé ukládání zbytků uranové rudy ze zpracovny MAPE, kdy rekultivace těchto odkališť prachem, zápachem a masivní velkoobjemovou kamionovou dopravou trvale obtěžuje okolní obce. Stále ještě není dokončen projekt horkovodu a naše katastry jsou rozděleny energetickými a dopravními koridory,“ tvrdí starostové.
Ti podle svých slov opakovaně dokázali mezi ty, kteří okamžitě odmítají vše nové. Uvědomují si, že stavby v zájmu státu "musí někde stát". Proto si měli vyslechnout detailně argumenty státu, ale vzhledem k nejistotě, neukotveným právům obcí a především k výše zmíněné civilizační zátěži regionu projekt odmítjaí.
„Ztratili jsme důvěru v efektivní řešení problému hlubinného uložiště vyhořelého paliva. Přístup státu vyvolává zbytečné spory mezi občany a snižuje vzájemnou důvěru. Účinek přesvědčovacích kampaní ze strany Správy uložišť jaderných odpadů má spíše opačný účinek. Podpora uložiště je minimální a rozladění občanů, které zastupujeme, dosahuje vrcholu. Vyzýváme proto státní úřady, aby ukončily bezvýslednou snahu a změnily svůj přístup a uvažování,“ vzkázali starostové. Ti podle svých slov odmítají být "rukojmím vlády".
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 56 členů (39 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Zdroj: Platforma proti hlubinnému úložišti
K záměru se před nedávnem vyjadřovala také Platforma proti úložišti. Ta sleduje vývoj projektu. V tiskové zprávě ze 14. září členové platformy vzkázali, že věří, že vládní koalice posílí roli obcí.
„Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, v nichž již pokročili v povolování úložiště nejdále, jako je Finsko nebo Švédsko,“ napsali.
„Jsem si jist, že pokud by došlo k uzákonění souhlasu obcí a nastavení jasných technickobezpečnostních pravidel a rovněž ve správné výši nastavených kompenzací, cesta k nalezení konečné lokality bude otevřená. Ostatně je to jediná správná cesta, která v demokratické společnosti, ke které se hlásíme, je možná a povede k cíli, který si státní úřady vytýčily - vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu,“ řekl Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.
O den později 15. září ČTK informovala o tom, že sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že "právo veta nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu".
Připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).
Podmínku souhlasu obcí s výstavbou úložiště navrhli do vládní předlohy doplnit poslanci Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s Klárou Kocmanovou (Piráti) a Radek Koten (SPD). Doporučili využít podobného finského zákona. Sám Kaňkovský ale v debatě připustil, že návrh většinovou podporu Sněmovny nezíská, uvedla ČTK.
SÚRAO zveřejňuje na webu veškeré technické studie a budou tam i výsledky všech průzkumů a výzkumů, řekl ČTK ředitel správy Lukáš Vondrovic. Po povolení mají geologové hloubit až deset vrtů v každé lokalitě (Březový potok, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína), řekl ČTK geolog Marek Vencl ze SÚRAO.
Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů.
Foto Jakub Bartoš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
