Jihočeský kraj nebude chtít změnu zákona kvůli lékárnám, změnu zajistí vyhláška

„Dosáhli jsme cíle, o který nám šlo. Proto je zbytečné, abychom usilovali o změnu zákona, když vše umožní změna vyhlášky," uvedl  jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Zrušení zamýšlené zákonodárné iniciativy musí ještě schválit jihočeské zastupitelstvo.

Podle Kuby doposud fungující model omezoval provoz menších lékáren v menších obcích. „U každé lékárny musel být určený vedoucí lékárny, který by měl být celou dobu při otevření fyzicky přítomen," řekl. Jihočeský kraj proto navrhoval, aby v menších obcích nemusel být celodenní provoz. Stačilo by, pokud by lékárny byly otevřené třeba jen dvě až tři hodiny v určených dnech. „Takový lékárník potom může třeba stihnout provozovat úplně bez problému tři lékárny na různých místech," uvedl hejtman. Změna vyhlášky tento navrhovaný krok připouští

Kuba řekl, že v méně osídlených oblastech nechtějí velké lékárenské řetězce zřizovat své pobočky. Jejich obyvatelé proto musí cestovat pro léky do větších měst.

Lékárníci jsou zatím spíše skeptičtí

Zástupci jihočeských lékáren jsou k navrhovaným změnám zatím spíše skeptičtí. Provoz lékárny na malé vesnici podle nich ukrývá mnoho dalších úskalí, která nová vyhláška vyřešit nedokáže.

„Teoreticky to samozřejmě možné je, ale obávám se, že se to nevyplatí. Ekonomicky to nejspíše nemůže vyjít. Sami jsme to zkoušeli v Čížové a bylo to neudržitelné. Lidé raději jezdí do větších měst a na vesnicích nakupují pouze Ibalgin a černé uhlí," myslí si Marek Bárta, spolumajitel lékárny U Svaté Anny na Velkém náměstí v Písku.

Doplnil také, že mladí lékárníci do malých vesnic ani nechtějí. „Lékárny také musí hospodařit se svými zásobami, které mají datum spotřeby. To se týká i mastí, které se tvoří do zásoby a mají omezenou životnost. Nedokážu si představit, jak bychom toto řešili při nejistém a pouze několika hodinovém provozu v malých vesnicích," dodal lékárník.

V roce 2010 bylo v Česku podle údajů České lékárnické komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, v letech 2021 až 2023 jich podle předloňské výroční zprávy vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém.

Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odcházejí silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.