Ani v roce 2024 se počty zásahů jihočeských hasičů nesnížily

Platí to i pro hasiče v Jihočeském kraji. Každý rok likvidovali následky mimořádných událostí spojených s počasím, každý rok hasili několik velkých požárů, každý rok vyplynou úkoly reagující na situaci ve společnosti. Rok 2024 nebyl co do struktury zásahů nijak odlišný. 

Celkově jihočeští hasiči zasahovali v roce 2024 celkem u 12 279 událostí. V srovnání s rokem 2023, kdy byl celkový počet událostí 12 264, jde o naprosto srovnatelný počet. Dokazuje, že struktura činností profesionálních i dobrovolných hasičů se v Jihočeském kraji ani v roce 2024 nezměnila.

Jaký byl uplynulý rok pro profesionální hasiče Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a co vyhlíží do roku 2025, přiblíží v následujícím rozhovoru ředitel HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Martin Sviták.

Pane řediteli, když se ptáme na hasiče, tak asi v první řadě přijde logicky otázka na požáry. Ve statistice událostí HZS Jihočeského kraje za rok 2024 evidujete 1031 požárů. V porovnání s rokem předcházejícím se jedná o relativně výrazný pokles (pozn. v roce 2023 bylo 1170 požárů, v roce 2022 bylo 1313 požáru sucho). Máte již provedenou analýzu této skutečnosti?
Tato skutečnost nastala v loňském roce nejen na území Jihočeského kraje, ale je společná pro zásahovou činnost hasičských jednotek v celé České republice v roce 2024. Došlo zejména k výraznému snížení počtu požárů v přírodním prostředí oproti předchozím letům, a to z důvodu odlišné meteorologické situace na území ČR, zejména díky vyšším úhrnům srážek v průběhu celého roku. Na jihu Čech se tato situace projevila zejména v okresech Prachatice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec a České Budějovice.

Zůstaňme ještě u čísel – počet mimořádných událostí je v roce 2024 celkem 12279. Co vás v loňském roce zaměstnalo nejvíce?
Počet mimořádných událostí je zcela srovnatelný s rokem 2023, kdy jsme jich evidovali 12 264. To, co nám loňský rok „ubral“ na požárech, bohužel přidal v jiných oblastech. Požáry tvoří již dlouhodobě cca 10 % z celkového počtu výjezdů k mimořádným událostem. V roce 2024 to bylo 8,4 %. Nejvíce hasičské jednotky v roce 2024 vyjížděly k tzv. technickým pomocem nejrůznějšího charakteru – 8 420x, tj. 69 % z celkového počtu. V loňském roce došlo k mírnému poklesu u skupiny zásahů na dopravní nehody – 1 530, tj. 12,5 %, ale pokles je tak nepatrný, že určitě nemůžeme mluvit o zlepšujícím se trendu na jihočeských silnicích. Čtvrtou statisticky významnou veličinou jsou úniky nebezpečných látek. K těmto událostem se vyjíždělo 622x, tj. 5 %.

V takto velkém počtu mimořádných událostí jsou určitě některé, které byste rád zmínil…
Určitě jsou mimořádné události, které zůstanou v hlavě déle. Důvody můžou být různé např. způsobená vysoká škoda, náročnost zásahu nebo dlouhodobé řešení mimořádné události. K té první a druhé kategorii patří určitě požár výrobní haly v Písku, požár kostela v Chlumu u Třeboně nebo požár plaveckého bazénu v Českém Krumlově, kde škoda přesáhla ve všech případech 15mil. Kč a zásahy byly velmi náročné. Do kategorie náročných bych zařadil ještě požár lesa v Újezdci a výbuch plynu v rodinném domě v Kamenném Újezdu. Všechny tři výše uvedené aspekty pak splňují zásahy a další činnosti v souvislosti s povodňovou situací na území Jižních Čech v roce 2024. Tato situace byla již několikrát popsána a vydala by na další rozhovor. Příroda k nám byla určitě milosrdnější než k Moravskoslezskému a Olomouckému kraji, přesto bych rád uvedl, že činnost řady dotčených orgánů zásadně snížila dopady na obyvatele kraje např. Krizového štábu kraje včetně povodňové komise, Správy povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu, obcí na území kraje. Nelze nezmínit naší zásadní spolupráci s jednotkami dobrovolných hasičů obcí, a to nejen při povodních. Dlouhodobě spolupracujeme u 35 % zásahů.

Přinesly Vám zkušenosti z těchto zásahů nějaké poznatky pro další praxi?
Zásahy na mimořádné události vyhodnocujeme dlouhodobě a snažíme si vyhodnotit všechny aspekty činností během zásahu, ale i mimo něj, pokud mají vliv na průběh zásahu. Poznatky se potom snažíme promítnout do praxe, tak aby se zvýšila kvalita a bezpečnost našich činností. Konkrétně zmíním změnu systému poskytování informací, modernizaci v oblasti organizace dronů u našich hasičských jednotek, zvýšený důraz na vybavení hasičů větším počtem zásahových oděvů, dovybavení věcnými prostředky požární ochrany pro zásahy na požáry v přírodním prostředí, změna měřících zařízení na nebezpečné látky.

V poslední době mohou občané Českých Budějovic vidět hasičská auta v jiné barvě než pro Jihočechy tradiční červené s bílým pruhem? Proč ta změna?To je velmi zajímavá otázka, která vlastně souvisí s otázkou předchozí. Na základě zkušeností od zásahů v celé republice se hasičský záchranný sbor rozhodl reagovat na skutečnost, že účastníci silničního provozu špatně vnímají, vzhledem k viditelnosti, naše vozidla jedoucí k zásahu. Tato skutečnost pravděpodobně přímo souvisí s hustotou silniční dopravy. Na základě výzkumů a zkušeností a na základě následné právní změny pak došlo i ke změně barvy zásahové techniky hasičských jednotek. Ale nejde jen o barvu, změnil se i systém zvýrazňujících pruhů. Zároveň došlo ke změně barvy majáků na vozidlech z původně modré na kombinaci červené a modré. Změna se týká profesionálních a dobrovolných hasičů a nově pořizovaná technika bude již v „nových barvách“ včetně majáků.

S výjezdy přímo souvisí i práce hasičů na operačním středisku. Tato práce není pro běžného člověka vidět, ale právě tam začíná každá záchrana a pomoc. Mohl byste nám představit novinky, které byly v poslední době zavedeny?
Krajské operační a informační středisko je opravdu místo, které jako první mluví s lidmi, kteří se prostřednictvím tísňových čísel 150 a 112 ozvou s žádostí o pomoc při mimořádné události. Kolegové na operačním středisku pak dokážou zajistit pomoc nejen hasičů, ale i ostatních základních složek integrovaného záchranného systému – policie a zdravotnické záchranné služby. Ročně odbaví přes 180 000 hovorů. Dále zajišťují varování a vyrozumění, komunikaci s hasičskými jednotkami a ostatními zasahujícími. Na základě vyhodnocení činností došlo i zde k drobným změnám – v rámci stávajících početních stavů došlo ke zvýšení počtu tzv. operačních důstojníků bez snížení schopnosti odbavovat hovory v cizím jazyce, výrazně byla zlepšena příhraniční spolupráce s Bavorskem (oerační střediska na obou stranách hranice jsou datově propojeny), nastavili jsme spolupráci s provozovatelem dálnice D4.

Významnou oblastí, která také není zcela viditelná, je oblast stavební prevence a kontrolní činnost. Jaký byl rok 2024 pro hasiče – preventisty?
Nelze než konstatovat, že velmi složitý. Změna právních norem v posledních třech letech v oblasti stavební prevence a loni zavedené digitální podání žádostí v oblasti stavebnictví, které nebylo jednoduché, si vyžádaly na přechodnou dobu organizační změny. Situaci v této oblasti se podařilo do konce roku stabilizovat a nebyly dotčeny další úkoly úseku HZS Jihočeského kraje, do kterého oblast stavební prevence a kontrolní činnosti patří. Jen na doplnění – bylo provedeno 472 kontrol právnických osob a podnikajících fyzických osob, v souvislosti se stavbami bylo vypracováno 2 258 posouzení a v oblasti vyšetřování požárů vypracováno 300 spisů. V oblasti preventivně výchovné činnosti bylo pro různé vrstvy obyvatel zorganizováno 369 akcí.

Zcela zásadní pro celý jihočeský sbor jako takový jsou určitě finance a personální stabilita. Rok 2024 je již účetně uzavřen, jaké máte výhledy do roku 2025? A můžeme říci, že je profesionální sbor na jihu Čech personálně zajištěn?
Personální zajištění sboru na jihu Čech se nám dlouhodobě daří velmi dobře. Přesto, že podmínky pro přijetí k profesionálním hasičům nejsou jednoduché, početní stavy se nám daří plnit. Aktuálně je problém chybějících odborníků v oblasti stavební prevence a v oblasti IT. Mzdy pro rok 2025 jsou pro příslušníky a občanské zaměstnance zajištěny. Podobně můžu zhodnotit i oblast finančních prostředků pro oblast provozních nákladů, kterou máme pro rok 2025 pokrytu. V předchozích třech letech se nám podařilo zásadně obměnit výjezdovou techniku, ale určitý dluh v této oblasti trvá, a to i v návaznosti na možnou další podporu jednotek dobrovolných hasičů obcí. Největší nedostatečnost je v oblasti stavebních investic. 

Máme za sebou první dva měsíce roku 2025. Zcela jistě máte už v přípravě či částečné organizaci a realizaci letošní vize…Co čeká letos jihočeské profesionální hasiče? Kam sbor míří? A co z toho pocítí veřejnost?
Hasičský záchranný sbor České republiky, a tedy i ten náš jihočeský, mají u našich spoluobčanů vysokou důvěru a vysoké společenské ohodnocení. Jsme za tuto skutečnost nesmírně rádi a děkujeme. Proto i změny, které profesionální hasiči připravují, by lidé měli pocítit jen ve zvýšení kvality poskytovaných služeb. V lednu letošního roku byl vládou schválen základní strategický dokument určující dlouhodobou orientaci Hasičského záchranného sboru České republiky, a tím i Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Udává základní rozvojové směry až do roku 2030 a zohledňuje řadu současných trendů včetně např. migrace, klimatické změny, nové technologie. Na některé oblasti jsem již narazil v předchozích otázkách a odpovědích, tak nyní jen stručně některé úkoly – zajistit personální stabilitu sboru včetně vzdělávání, pokračovat v modernizaci mobilní požární techniky a IT technologií, rozvíjet a prohlubovat na všech úrovních spolupráci se složkami integrovaného záchranného sboru, krajem a obcemi, zajistit oblast stavební údržby hasičských stanic. Závěrem mi dovolte popřát občanům, ať naši pomoc potřebují co nejméně, a zároveň je ubezpečit, že jsme na případnou pomoc připraveni.