Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parky

„Novela zákona by například umožňovala různé preventivní zásahy a zablokovala by rozšiřování přirozeného vývoje," uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený. Šumavský národní park by se mohl dostat do kategorie celosvětově uznávaných parků, v níž je například americký Yellowstone nebo Serengeti v Tanzanii, ve chvíli, kdy bezzásahová plocha dosáhne 75 procent rozlohy. Podle zásad péče by NP Šumava měl být ze tří čtvrtin bezzásahový v roce 2060.

Nyní se nesmí zasahovat přibližně na 45 procentech území parku. Platí zde režim pouze přirozeného vývoje. V těchto lokalitách se ani netěží při různých polomech nebo orkánech. „Každý rok se snažíme bezzásahovou plochu o procento navýšit," uvedl Hubený.

Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Rozdělen je do čtyř zón. V nejpřísnějším režimu ochrany přírody je plocha určená pro nerušený průběh přírodních procesů. Na opačném pólu zonace je takzvaná kulturní krajina, do níž spadají hlavně osídlené části Šumavy. Momentálně zóna kulturní krajiny zabírá 1,2 procenta národního parku. Stejnou rozlohu by měla mít i v roce 2060.

„Už nyní tvoříme společně s Bavorským lesem ucelené a propojené bezzásahové území o rozloze bezmála 350 kilometrů čtverečních. Dalších více než 130 kilometrů čtverečních divočiny leží na další části území národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí. Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve střední a západní Evropě," řekl Hubený.

Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny kritizují ředitelé všech čtyř českých národních parků. Legislativní úprava by podle nich mohla ohrozit účinnou ochranu přírody. „Pozměňovací návrhy by prakticky zlikvidovaly celý Národní park Šumava. Název by možná zůstal, ale v mezinárodním měřítku bychom byli ochraně přírody k smíchu, protože s opravdovým národním parkem by to nemělo nic společného," řekl Hubený.