Slévárna Kovosvitu na Táborsku ukončila výrobu, zaměstnanci jsou ode dneška doma

„Dneska to byla víceméně schůzka vedení Foundry s mistry a vedoucími jednotlivých středisek, aby věděli, co mají jednotlivým lidem, kteří už jsou v tuto dobu doma, říct, protože s největší pravděpodobností už květnová výplata nebude vyplacená. Firma nemá na profinancování výroby, protože ze strany majitelů nedocházelo k úhradám,“ řekl Jiří Ryzka, předseda základní organizace odborového svazu Kovo Kovosvit, který se dnes sešel s vedením firmy. Ředitelem slévárny je Miroslav Chmiel, ale rozhodovací práva má její maďarský majitel Gergely Vesszös.

Ve slévárně pracuje kolem 120 lidí. Několik lidí bude stále docházet, aby dělalo udržovací práce a některé linky byly v pohotovostním režimu. V případě, že by se opět mohlo začít vyrábět, aby stroje spustili v co nejkratším termínu.

Výplatní den je 14. června a zaměstnanci musí počkat do 30. června, jestli zaměstnavatel skutečně mzdy neuhradí. Poté běží ještě patnáctidenní lhůta, kdy se čeká, jestli peníze dorazí na účty. „Pakliže ani v této lhůtě nebudou mzdy vyplaceny, tak od 16. července zaměstnanci můžou podat okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacených mezd,“ řekla personalistka slévárny Lucie Pištěková.

Pokud firma mzdy nevyplatí, odbory zorganizují schůzky zaměstnanců s úřady práce. „Chceme také jednat se starosty Tábora a Sezimova Ústí v tomto nebo v příštím týdnu, abychom zkusili vyjednat podmínky pro zaměstnance, kteří tam bydlí, jako loni v případě Machine Tools,“ řekl Ryzka. Například aby města nepenalizovala nájemníky, když se zpozdí s platbou, nebo poskytla půjčku těm, co se ocitnou v tíživé životní situaci.

Pokud by výroba nezačala, bude se čekat na insolvenci. „Může ji podat někdo z věřitelů, sama firma nebo zaměstnanci,“ dodala Pištěková.

Loni se do problémů dostala druhá výrobní část Kovosvitu, Machine Tools. Firma v dubnu zaměstnancům přestala vyplácet mzdy a ti ji postupně opustili. Ještě v dubnu českobudějovický krajský soud zahájil s Machine Tools insolvenční řízení a letos v lednu prohlásil konkurz na její majetek.

Firma patřila do léta 2020 podnikateli Michalu Strnadovi, který ji pak za stovky milionů korun prodal ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund. Nový vlastník převzal firmu v roce 2020 i se závazky a úvěry, které byly několik stovek milionů. Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu přišla firma o dodávky do Ruska, které tvořily asi desetinu všech zakázek.

Kovosvit MAS vznikla jako jeden z podniků Baťova průmyslového impéria

Původní Kovosvit vznikl v roce 1939 jako součást Baťova impéria. Po druhé světové válce byl znárodněn a stal se jedním z pilířů československého strojírenství. V devadesátých letech prošel privatizací a v nejlepších časech zaměstnával kolem tří tisíc lidí. V posledních letech ho ale pronásledovaly ekonomické problémy, opakované změny vlastníků i ztráta klíčových trhů, především Ruska.

Od roku 2020 byl Kovosvit vlastněn ruským fondem Trust Union Fund. Z původní firmy vznikly tři nástupnické společnosti – Kovosvit MAS Foundry, Kovosvit MAS Machine Tools a Kovosvit MAS Management. Dvě z nich jsou dnes v úpadku nebo konkurzu. Ztráty se v posledních letech pohybovaly ve stovkách milionů korun, pokusy o reorganizaci neuspěly.

Kovosvit se tak zařadil mezi další velké české průmyslové značky, které v posledních letech ukončily svou činnost. Výroba, která přežila znárodnění i divokou privatizaci, nepřežila důsledky války na Ukrajině a dlouhodobé finanční potíže.