Po 31. 8. 2026Pavlína
Zprávy

Šumava vysychá. Půda praská a Teplá Vltava zůstává bez lodí

Tomáš Souček3 minuty čtení28. 5. 2025, 7:00
Šumava vysychá. Půda praská a Teplá Vltava zůstává bez lodí
Šumava vysychá. Půda praská a Teplá Vltava zůstává bez lodí · Foto: Národní park Šumava

Krajina Národního parku Šumava i celé jižní a jihozápadní Čechy procházejí výrazným obdobím sucha. Zatímco louky se zelenají, hladiny řek a podzemní vody klesají. Podle odborníků se situace může letos stát ještě horší než při extrémním suchu před deseti lety.

„Nejviditelnější ukázkou toho, že zažíváme suché období, je hladina Teplé Vltavy na Soumarském mostě. Od 1. května by mělo být možné úsek mezi Soumarským mostem a Pěknou splouvat o svátcích a víkendech, ale doposud nemohla splout ani jedna loď,“ říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Hladina podle něj nepřekročila ani 50 centimetrů a nadále klesá. Kvůli tomu není sjízdný ani úsek Lenora – Soumarský most.

Ze sledovaných dat je patrné, že obnovené mokřady fungují tak, jak mají. Představují zásobárnu vody, která je v krajině přítomna i v období sucha.

Iva Bufková, bioložka

Poprvé od zavedení registračního systému je tak část řeky pro vodáky zcela uzavřená. „Ukazuje to na nedostatek vláhy v krajině,“ dodává Dvořák.

Podle projektu Intersucho trpí většina Šumavy různými stupni sucha. Nejhůře je na tom okres Klatovy, kde se objevuje i extrémní sucho. Prachaticko na tom není o mnoho lépe a relativně nejlépe dopadlo Českokrumlovsko, kde vědci zatím pozorují „jen“ počínající sucho.

Příčiny lze hledat již v zimě, která nepřinesla dostatek sněhu, který by vytvořil zásoby vody pro jaro. „Odchylku od normálu, a tedy probíhající sucho jsme v oblasti NP Šumava monitorovali již v průběhu února a března,“ vysvětluje Lenka Bartošová z projektu Intersucho. Na přelomu března a dubna se situace krátce zlepšila, ale v květnu opět prudce zhoršila.

Od poloviny května vědci popisují fenomén tzv. zeleného sucha – vegetace je na pohled v pořádku, ale půda pod ní už ztrácí zásoby vody. Zemědělci hlásí zpomalený růst obilovin a půda se začíná trhat suchem.

Naštěstí některé revitalizované mokřady na Šumavě si zatím s nedostatkem srážek poradily. „Ze sledovaných dat je patrné, že obnovené mokřady fungují tak, jak mají. Představují zásobárnu vody, která je v krajině přítomna i v období sucha,“ říká bioložka Iva Bufková. Významně pomáhají také staré mrtvé stromy, které si drží vlhkost i uvnitř kmene.

Podle ředitele parku Pavla Hubeného se zatím nedaří pozorovat rizikové vyschnutí dřeva na více než týden. I tak ale krajina ztrácí vodu rychleji, než je běžné.

Výhled na další týdny zlepšení neslibuje. Naopak – sucho se může dál prohlubovat. Správa národního parku proto vyzývá veřejnost k opatrnosti. „Připomínám, že na území národních parků je zakázáno rozdělávání ohňů. Možné je to pouze na místech tomu určených a v zastavěných území obcí. Prosím, dodržujte pravidla – děkujeme,“ uzavírá Jan Dvořák.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Dvě auta, pět zraněných. Jihočeští záchranáři pomáhali u vážné dopravní nehodyDoprava

Dvě auta, pět zraněných. Jihočeští záchranáři pomáhali u vážné dopravní nehody

Na Českokrumlovsku se v sobotu odpoledne srazila dvě osobní auta. Přestože se zranilo pět lidí, nejhůř to odnesl mladý muž, který zůstal ve vozidle zaklíněný. Po vyproštění byl s podezřením na vážná zranění obratem převezen do českobudějovické nemocnice.

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včeluVzdělání

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook