Pá 4. 9. 2026Jindřiška
Zprávy

Největší strach z nových předmětů mají mezi ptáky plameňáci a potápky, zjistili vědci

ČTK2 minuty čtení15. 10. 2025, 20:00
Největší strach z nových předmětů mají mezi ptáky plameňáci a potápky, zjistili vědci
Největší strach z nových předmětů mají mezi ptáky plameňáci a potápky, zjistili vědci

Nových předmětů se mezi ptáky nejvíce obávají plameňáci a potápky Vyplývá to z mezinárodního výzkumu vědců, na němž se podíleli zástupci Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Experimenty se uskutečnily ve 24 zemích na šesti kontinentech a vědci do nich zapojili 1439 ptáků 136 druhů.

Vědci ptákům předkládali známou potravu spolu s novým předmětem složeným z barevných kombinací, které se v přírodě nevyskytují. Vědci poté změřili čas, za nějž se ptáci dotkli známé potravy. Větší váhání ptáků nad neznámým předmětem představuje takzvanou neofobii, což je strach z nových věcí.

„Do studie jsme přispěli experimenty se sýkorou koňadrou a ťuhýkem obecným. Sýkory jsme testovali v laboratoři v pokusné kleci a po skončení pokusu je vždy navrátili do přírody. Ťuhýky jsme naopak sledovali přímo na jejich hnízdištích v Doupovských horách. Studie je opravdu výjimečná tím, že vůbec poprvé umožňuje srovnat reakce takového množství ptačích druhů napříč kontinenty," uvedl jeden z českých vědců a spoluautor studie Ondřej Fišer z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Opatrnost může ptáky ochránit před nebezpečím. Zároveň ale podle vědců ztěžuje rychlé přizpůsobení novým hnízdním příležitostem, potravě či změnám prostředí. Studie ukázala, že mezi nejpřizpůsobivější ptáky patří sokoli a bažanti, kteří se k nové potravě přibližovali rychle.

„Neofobie hraje důležitou roli při posuzování toho, jak by druhy mohly reagovat na změny. Druhy, které jsou opatrnější vůči neznámým objektům nebo situacím, mohou mít potíže s přizpůsobením se novým výzvám jako jsou klimatické změny nebo urbanizace, zatímco druhy s nižší neofobií mohou být flexibilnější nebo odolnější. Naše studie také zdůrazňuje sílu velkých vědeckých týmů. Shromáždili jsme data a odborné znalosti z celého světa, což nám pomohlo odhalit nová pravidla, která formují chování zvířat v evolučním měřítku," řekla vedoucí vědeckého týmu Rachael Millerová z Anglia Ruskin univerzity a univerzity Cambridge.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Každých 43 sekund zemře člověk v důsledku sebevraždy. Jak mluvit s člověkem v krizi?Společnost

Každých 43 sekund zemře člověk v důsledku sebevraždy. Jak mluvit s člověkem v krizi?

Každých 43 sekund zemře někde na světě člověk v důsledku sebevraždy. Každý rok tak zemře více než 720 000 lidí a mezi lidmi ve věku 15 až 29 let jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí. Září proto přináší nejen připomínku Světového dne prevence sebevražd, ale především příležitost mluvit o tom, co může pomoci. Připomeňte si, jak nabídnout podporu a proč je důležité o sebevraždě mluvit otevřeně.

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startujeSpolečnost

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startuje

Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mají znovu příležitost přijít s řešením, které zlepší bezpečnost silničního provozu. Soutěž MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice vstupuje do 9. ročníku. Přihlásit se mohou jednotlivci i týmy, registrace projektů probíhá do 31. března 2027.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook