Noční lovci s navigací v hlavě. Candáti se vracejí domů s překvapivou přesností

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR několik měsíců sledovali pohyb dospělých candátů v nádrži Římov na Českobudějovicku. Pomocí moderní akustické telemetrie zaznamenávali jejich polohu v krátkých časových intervalech a podrobně mapovali jejich pohyb.

Ukázalo se, že ryby tráví dny na stejném místě, kde odpočívají. Po setmění se vydávají na lov, přičemž urazí vzdálenost od několika stovek metrů až po čtyři kilometry. Před rozedněním se pak vracejí zpět.

Největší překvapení přinesla analýza návratových tras. Candáti často zamířili správným směrem už na začátku cesty zpět, a to i tehdy, když se nacházeli ve vzdálených částech nádrže. K odpočinkovému místu se vraceli poměrně přímo, ať už plavali podél břehů, nebo volnou vodou.

„Překvapilo nás, že candáti dokázali zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. To naznačuje, že jejich pohyb není náhodný, ale že si v prostředí uchovávají informaci o důležitých místech,“ uvedl Milan Říha z Biologického centra Akademie věd ČR.

Výzkumníci zaznamenali i mimořádný případ jednoho sledovaného jedince. Ten své obvyklé útočiště opustil na více než měsíc, přesto se později dokázal vrátit téměř na stejné místo.

Podle autorů studie výsledky naznačují, že candáti využívají prostorovou paměť a cílenou orientaci. Jak přesně se však ve vodním prostředí navigují, zatím není jasné. Mohou kombinovat více smyslových podnětů, například vnímání směru, hloubky, charakteru okolního prostředí nebo zvuků.

Dosud se podobné schopnosti zkoumaly hlavně u mořských migrantů, jako jsou lososi nebo úhoři. Nově publikovaná studie v odborném časopise iScience ale naznačuje, že vyspělou orientací mohou disponovat i běžné sladkovodní ryby.

Vědci se nyní chtějí zaměřit na to, jaké konkrétní informace ryby při navigaci využívají. První výsledky navíc naznačují, že candát nemusí být jediným druhem našich vod, který si dokáže takto přesně zapamatovat cestu domů.