Dnes, 16:04
Vědci zatím neznají příčinu výskytu toxických sinic v lipenské přehradě. Analýzy potvrdily přítomnost neurotoxinu, který může být nebezpečný pro zvířata a způsobovat křeče i kolaps. Opatrnost je na místě i u lidí, zejména u dětí. Podle vedení kraje však nejde o jednoduchý problém ani o situaci, kterou by bylo možné rychle vyřešit.
Vědci při analýze vzorků odebraných z mělkého pobřeží přehrady potvrdili přítomnost jedovatých bentických sinic, a zároveň prokázali přítomnost neurotoxinu, který může po pozření způsobovat třes, křeče, poruchy koordinace nebo kolaps.
Příčiny jejich výskytu ale zatím nedokážou vysvětlit. „Jejich aktuální výskyt na Lipně nelze jednoduše spojovat například pouze se znečištěním živinami, teplotou nebo s poklesem hladiny nádrže, ačkoli tyto faktory mohou hrát určitou roli. Chybějí také srovnatelná data z minulých let, protože tyto nárosty dosud nebyly předmětem pravidelného monitoringu,“ stojí ve zprávě. Vědci z Biologického centra AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR se chtějí výskytem bentických sinic dále zabývat.
Podle vědců není při běžném koupání v přehradě důvod k obavám. Výskyt bentických sinic je zatím omezený jen na některá místa u břehu, zejména na menší oddělené tůně a lokality, kde se hromadí bahno, rozkládající se rostliny nebo jiný organický materiál.
Právě tam se mohou dočasně koncentrovat toxické látky. Odborníci proto doporučují vyhnout se těmto místům. Zvýšenou opatrnost by měli zachovat také rodiče malých dětí, které by si neměly hrát s neznámými nánosy, bahnem nebo usazeninami u břehu.
Na možná rizika vody upozornil případ úhynu dvou psů, který od konce května prověřují policisté z Lipna nad Vltavou. Podle oznámení majitelky se zvířata mohla otrávit po pobytu u přehrady. Příčina jejich úhynu ale zatím nebyla potvrzena a policie čeká na výsledky pitvy. V souvislosti s tím však odborníci doporučili pejskařům, aby hlídali své mazlíčky. Zvířata by podle nich neměla olizovat ani požírat bahno, rozkládající se rostlinné zbytky nebo jiný materiál nahromaděný u břehu.
Debatu o kvalitě vody na Lipně rozvířila studie o zdrojích fosforu v povodí nádrže, kterou zveřejnil Jihočeský kraj. Hejtman Martin Kuba (Naše Česko) po jejím představení uvedl, že hlavní část fosforu přitékajícího do Lipna pochází z přírodních zdrojů, především z rašelinišť a půd v povodí.
Proti takové interpretaci se však ohradili autoři studie z Biologického centra AV ČR. Podle nich není rozhodující celkové množství fosforu, ale jeho biologicky dostupná forma, která podporuje růst sinic a řas. Právě v tomto případě hrají významnou roli lidské zdroje znečištění, například odpadní vody, domovní čistírny, kanalizační přepady nebo rybářství.
„Pokud by se k 70% množství v přírodním odtoku fosforu z povodí těch 30% fosforu od lidí nepřidávalo, v lipenské nádrži by se žádné masové vodní květy sinic nebo řas nevyskytovaly, a hodnocení ekologického potenciálu nádrže by bylo dobré,“ popsal Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR.
Pondělí, 15. června 2026, 18:31
V některých lokalitách lipenské přehrady se podle vědců mohou objevovat sinice obsahující toxiny. Odborníci upozorňují, že přestože nejsou nebezpečné pro člověka, mohou představovat vážné riziko pro zvířata.
Starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek (nestr.) na jednání krajského zastupitelstva odmítl tvrzení, že by hejtman výsledky studie prezentoval zavádějícím způsobem. Podle něj studie skutečně potvrzuje významný podíl přírodních zdrojů fosforu přitékajících do nádrže. Současně ale upozornil, že dokument popisuje i řadu lidských zdrojů znečištění, které je potřeba řešit.
„Jsou zde významné položky, které jsou protizákonné. V první řadě jde o malé domovní čistírny odpadních vod, které přináší přes jednu tunu fosforu. Druhým jsou takzvané bezodtokové jímky. Už ze samého názvu je jasné, že by z nich odtékat nic nemělo. Jenže z nich odtéká více než ze všech lipenských čistíren odpadních vod do nádrže,“ řekl Zídek.
Hejtman zároveň uvedl, že řešení situace nebude jednoduché. Podle něj nejde o problém s jednou příčinou ani o záležitost, kterou by bylo možné rychle vyřešit investicí za padesát milionů.
„Neexistuje jediný zákon, který by říkal, že kraj má nějakou zákonnou povinnost, a také ale ani ne možnost rozhodnout, co se v tom daném území bude dělat. O všech stavebních záměrech rozhodujou obce, stavební úřady. My jsme pouze ve státní správě odvolacím orgánem, jak přes životní prostředí, tak přes stavební odbor,“ okomentoval Kuba.
Muselo by tak ideálně dojít ke stažení celé kanalizace pod Lipno, což by se ovšem kvůli miliardovým investicím podle hejtmana bez zapojení státu neobešlo.
Čtvrtek, 4. června 2026, 11:06
Jihočeský kraj na konci května představil dlouho očekávanou studii, která měla objasnit příčiny zhoršující se kvality vody v lipenské přehradě. Vedení kraje uvedlo, že hlavní příčinou je především přírodní fosfor z rašelinišť v povodí. Podle...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?