Prostřednictvím fotografií a prostorových instalací se výstava Odvrácená strana ráje ptá po smyslu utrpení v lidském životě, po kontaktu s bolestí, kterou lze vnímat jako jednu z jistých cest ke skutečnému posunu někam hlouběji, k jemnějšímu citu, k lásce, sebe přijetí, k Bohu, k ráji – podle toho, jak si mohou různí lidé toto splynutí s dokonalým vykládat a jak ho nazývají. Když přímo netrpíme, ale přemýšlíme o vlastním či cizím utrpení a zpovzdálí se ho účastníme – a pokud jsme schopni ho uchopit, následuje katarze, která nám pomáhá uvědomit si, co se vlastně stalo. Posunout se dál.
Vystavená díla reflektují několik okruhů, kdy je lidské jednání původně motivováno ideou individuálního či kolektivního „dobra“, ale kdy v realizaci té určité vize mohou vzniknout ucelené společenské systémy nebo tolerované vzorce chování, v nichž je „dobro“ postavené často na pomatených hodnotách, jež mohou vyústit v život na úkor druhého, v jeho utrpení, strádání či smrt nebo také ohrožení prostředí, v němž žijeme.
Naše tendence vytvářet si ráj se tak mohou stát peklem pro jiné a nakonec v důsledku opět i pro nás. Průvodci na cestě do tohoto pekelného ráje jsou vedle ideologie také pomatenost, egoismus a nejčastěji – prachobyčejná lenost.
Barbora Bálková je ale přesvědčena, že svět je založen spíše na principech kreativního růstu, že bez pozitivních kvalit nic nespěje ke zrodu, k vývoji, ani trvání. I lidské konání vnímá jako primárně naprogramované k inklinaci k dobru. Doufá proto, že i negativní zkušenost může zafungovat jako odrazový můstek k pozitivní změně.
Jakoby člověk musel nejprve ztratit ráj, aby ho mohl zase najít.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
