DRBNA HISTORIČKA: Konec monarchie ohlásila socha orla vyhozená z okna

V říjnu 1918 byly ve městě stále v provozu c. k. úřady. Policejní složky také, místní české noviny pořád před vydáním četl cenzor, ale podle pamětníků se všeobecně tušilo, že něco „bude“. Tajně přijížděli naši z války (dle c. k. to byli zběhové, které c. k. důstojníci okamžitě stříleli) a čekali v hotelu Imperiál naproti nádraží na konec války a nikdo je nenahlásil. Ve městě ani ne, ale venku se situace Rakouska ověřovala voláním do lesa: „Jak je ti Rakousko?“ Ozvěna byla správná.

Vztah ve městě k režimu c. k. byl před rokem 1914 mínus i plus. Dost lidí jezdilo do Vídně za prací, tovaryši chodili na vandr do Rakouska. Zcela se to změnilo poté, co císař Franz Josef, odpočívaje v lázních Bad Ischl, podepsal válku. Už na podzim 1914 přicházely zprávy z bojiště, kdo ve válce padl. Skoro v každé obci postavili svým padlým pomník, deset, dvacet i více padlých hospodářů v nejlepším věku. Pro císař pána. Vztah k režimu c. k. se posunul ke zlosti a nenávisti. Včetně k Franzi tzv. Procházkovi. Z tohoto hlediska je mimořádné semknutí Čechů, Moravanů a dalších Slovanů pro Československo plus několikaleté oslavy pochopitelné. Vlastně je vždy den 28. října státním a stále děkovným svátkem.

DRBNA HISTORIČKA: Vetry brázdily Budějce, po vyřazení sloužily jako včelín i stavební buňky

Čtvrtek, 18. září 2025, 16:00Historička

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k francouzským trolejbusům Vetra, které jezdily v Budějcích od roku 1948 do roku 1965. Připomíná první jízdu do Čtyř Dvorů, okružní linku i to, jak vozy po vyřazení neskončily na šrotu, ale jako...

Dne 14. října 1918 se konala na Mariánském náměstí demonstrace občanů proti válce a Rakousku. Z balkonu biografu Grand promluvil Alois Kříž, pozdější poslanec NS a senátor, a Otakar Svoboda, pozdější starosta města. Policejní útvary nezasahovaly. Možná se i zúčastnily, ale s politiky Křížem a Svobodou souhlasily.

Dne 17. října 1918 se uskutečnila v Dělnickém domě na Pražské významná schůze zástupců několika stran, na níž byla ustanovena socialistická rada, přičemž Adolf Träger navrhl vytvořit Národní výbor podle pražského vzoru. Poprvé se hovořilo o Národním výboru, který by měl případně převzít správu nad městem. Na radnici seděl německý starosta Josef Taschek. Též hejtmanství ve Střelnické ulici pořád úřadovalo, ale docházelo jim, co by mohlo nastat.

Stará pošta na náměstí, odkud F. M. Čapek vyhodil rakouského orla a jako první ve městě oznámil vznik Československa.

Dne 25. října 1918 byl v loveckém salónku restaurace U Volbrechtů v Kněžské ulici založen prozatímní Národní výbor. Přesněji to bylo tak, že vznikl komitét za účasti zástupců šesti politických stran, které po diskuzi a odsouhlasení rozhodly prohlásit komitét za Národní výbor, jakmile se jim podaří dostat zprávu z Prahy.

Definitivní zprávy z Prahy nedorazily ani do dopoledne 28. října 1918. Ústní aktuální novinky přiváželi z Prahy ti, co přijeli vlakem. Impuls, jako výstřel na startovní čáře, dal kolem 11. hodiny poštovní úředník František Miroslav Čapek, který vyhodil z okna Staré pošty na náměstí rakouského dvouhlavého orla (plechovou maketu). To učinil poté, co zachytil telegrafickou zprávu z Prahy, že bylo vyhlášeno samostatné Československo. Zůstal v klidu a zpětně si to ověřoval. Pak ještě s druhým úředníkem orla vyhodili na dlažbu. (Později na to vzpomínal, že se o ten plech říznul do prstu, takže „tekla krev“.)

Volal potom do Prahy, ale telefonní linky byly obsazené. Až po poledni se dovolal a zapsal telefonát: „Buďte bez starosti, věc je hotová. Stát je vyhlášen úředně. Už je konec s Rakouskem! Na zdar!“ Oznámil to dál a v 17 hodin se prozatímní komitét v sále u Volbrechtů oficiálně přeměnil v Národní výbor, jenž následující den přiměl německého starostu města Josefa Taschka a obecní zastupitelstvo k odstoupení. Též okresní hejtmanství ve Střelnické a dne 30. října 1918 převzal Národní výbor správu města.

Úvodní nadpisy Jihočeských listů ze dne 31. října 1918: „V záři svobody“, „Rakousko–Uhersko skládá zbraně a prosí o mír“, „Konec Rakouska, na jehož troskách povstávají svobodné státy československý a jihoslovanský“, „Velkolepé projevy hrdosti celého národa.“ Netřeba nijak doplňovat.