Město lidem, lidé městu je hlavně o atmosféře, říká organizátor festivalu Robin Mikušiak

Mohl byste stručně představit kulturní festival Město lidem, lidé městu těm, kteří na něm ještě nebyli?
Není to čistě festival, ale spíše akce, která je složena z několika zásadních aspektů. Jedním z nich je kulturní program, dále využití přírodních prvků jako jsou tráva, stromy a keře v ulicích. Třetí důležitou částí akce je aktivita místních občanů, kteří žijí nebo pracují v daných lokalitách. Snažíme se, aby vybrané části města nebyly v tu chvíli pro auta, ale aby byly příjemné pro obyvatele tak jako to dřív bývalo. Ty ulice historicky nebyly vždy určeny pro auta, ale hlavně pro lidi. Chceme na dva dny vytvořit ve městě užitný prostor nejen pro místní, ale i pro případné turisty, kteří by v ulicích měli strávit co nejdelší čas. Přáli bychom si, aby si lidé užili program i tu atmosféru. To, že dáváme do ulic trávu, není úplně běžné a dělá se to jen na pár místech na světě. Město lidem, lidé městu by mělo být vnímáno jako sousedská sešlost založená na určité pospolitosti lidí. Bohužel se to zatím v Čechách nedá realizovat tak, jak bychom si to představovali.

Podle jakého klíče vybíráte ulice, v nichž se akce bude konat?
První ulici, co jsem si vybral, byla Krajinská. Je největší, v centru a funguje jako pěší zóna. Krajinská nám sice přišla vhodná, ale nebyla dostatečně uživatelsky přívětivá, a tak jsme vybrali další. V prvních dvou ročnících jsme měli problém s tím, že lidé, kteří v Krajinské pracují, tak se k nám nechtěli přidávat. Vloni zas bylo lidem líto, že jsme ulici neobsadili celou. Takže letos jsme se rozhodli vrátit  a čekáme, zda se ledy prolomí.

Letos se koná čtvrtý ročník akce. Jak jste byl s přechozími roky konání spokojený?
Snažíme se, aby to bylo každým rokem lepší a lepší. Občas vynecháme něco, co bylo v předchozích ročnících, protože se nám zdálo, že to moc dobře nefungovalo. Myslím si, že letošní ročník bude nejlepší. Možná je to i proto, že jsme do týmu přibrali dva nové členy, kteří jsou mladší než jsem já s kolegyní Danou Kalistovou. Myslíme si, že by nám mohli přinést nové nápady.

Koho má kulturní festival oslovit?
Chceme oslovit ty, kteří akci pochopí. Rádi bychom přinesli něco navíc na rozdíl od běžných hudebních nebo kulturních festivalů. Na naší akci mohou strávit čas společně i rodiny s dětmi.

Ano, všimla jsem si, že na akci se podílí i Malé divadlo...
Zrovna Malé divadlo máme v programu spíše pro dospělé. Minulý rok tu měl Marek Menšík s Malým divadlem i taneční představení. Tančilo se tehdy tango na Piaristickém náměstí, byly tam asi tři dvojice a mně to přišlo neskutečný, bylo to přesně to, co zažijete, když jezdíte jinde po Evropě. Lidé v zahraničí jsou mnohem víc otevření a jsou schopní třeba i tančit na ulici. My nemáme stage, kde vystupuje top umělec, na kterého se upírá zrak všech. Náš festival je jiný a hlavně o atmosféře. Chceme nabízet zážitek.

Co je letošním tahákem?
Myslím si, že taháků je víc. S největší pravděpodobností se bude konat Listování s populárním hercem Lukášem Hejlíkem. Dále chceme do programu začlenit známou budějovickou akci Retroparty, která by byla v sobotu na Piaristickém náměstí. Také máme domluveno zhruba dvacet chůdařů, kteří budou dělat průvody a různá vystoupení. Doufám, že by mohla být zajímavá pro návštěvníky Tereza Panochová z Českých Budějovic, je to jedna z nejlepších slacklinistek v Čechách. Věnuje se slacklinu, což znamená, že člověk chodí a balancuje na popruhu připevněném například mezi dvěma stromy. Tereza to dělá na vysoké úrovni a chodí i mezi horami, třeba v Alpách. Tereza má připraven přechod části náměstí Přemysla Otakara II. a samozřejmě s ní budou i zajímavé workshopy.

Jaký program nabízíte pro rodiny s dětmi? Budou se zase vypouštět lampiony štěstí na slepém rameni Malše?
I letos bude patřit dětem zejména Krajinská ulice, která bude plná pohybových aktivit, žonglování, autorského čtení dětských příběhů, malování. Novinkou bude tanec rodičů s dětmi, jóga a surrealismus s Alšovou galerií. Letos lampiony na slepém rameni Malše nebudeme vypouštět, protože se nám zdálo, že to lidi už moc netáhlo. Uvažujeme o nějaké alternativě, zatím ale nechceme víc prozrazovat.

Budete program rozšiřovat postupem času i do dalších částí města?
Už jsme měli náznaky z Panské ulice, uvidíme, jestli by to příští rok klaplo. Pro nás je zásadní najít strategického partnera, který by nám pomohl a díky tomu bychom pak mohli do projektu zapojit i více ulic s bohatším programem.

Uvažoval jste někdy o tom, že byste festival pořádali i jinde než v Budějcích?
To určitě ne. Vymysleli jsme to tady, město České Budějovice nás významně podporuje, není tedy důvod, abychom to organizovali na jiném místě. Bral bych to tak, že bych Budějčáky podrazil.