středa 11. prosince 2019 Dana

Narttu: Rádi bychom se dostali do širšího povědomí

Kapela Narttu funguje deset let, za svou existenci složila tři desky, přičemž ta poslední spatří světlo světa už za několik málo měsíců. Jaká jsou očekávání, o čem nová deska bude a kam celá kapela směruje, nám prozradil charismatický zpěvák Honza Tláskal.

O vaší kapele je čím dál tím více slyšet, jakou jste měli sezónu?
Opět lepší, než tu předchozí! Letos jsme navíc prolomili pomyslnou bránu velkých letních festivalů a na většině z nich si zahráli, což nás neskutečně těší.  Do toho se snažíme makat na nový desce, kterou jsme původně plánovali nadělit fanouškům k letošním Vánocům. Protože si ale náš kytarista a kapelník zlomil dva prsty, dostanou ji nejspíš až k Velikonocům (smích).

Od vzniku kapely uběhne deset let. Hrajete po celou tu dobu stejný styl?
Myslím, že ne. Z tvrdejch upocenejch drsoňů uzráváme v popový kocourky…  (smích) Ale vážně. Nikdy jsme neřešili škatulky. Vždycky jsme hráli a hrajeme, co nás baví a necháváme to samovolně růst a vyvíjet. Až nás jednou někdo označil jako wom rockovou kapelu (wom - od slova women) a nám se to zalíbilo natolik, že jsme to vzali za své a od té doby Narttu = womrock. Přeneseně tedy rock pro ženy (smích). Ostatně, která kapela nezačala hrát kvůli ženám, slečnám, dívkám a všemu tomu fajn okolo?

Kam se chcete posunout, čeká vás vydání třetí desky, jaké s ní máte cíle?
Ta deska bude naprosto přelomová… (smích).  Od vydání naší zatím poslední desky (Tady a teď!) zanedlouho uplynou tři roky. A to je v naší branži neuvěřitelně dlouhá doba. Fanoušci si žádají nové písničky a my zase naopak nechceme, aby to bylo pořád to samé. Posun bude určitě znát v aranžích a celkovém zvuku alba. Ostatně jak jsme se bavili na začátku – náš vývoj byl vždy ryze spontánní a nenásilná záležitost. Nehrajeme si na umění. Zkrátka děláme písničky a věříme, že to takhle baví i naše publikum. A já doufám, že tohle všechno bude na nový desce znát, že se bude stejně dobře šířit mezi posluchače a krom Rock radia a Kiss po některé písničce sáhnou i další, což by nám samozřejmě spoustu věcí usnadnilo. Ovšem ve finále jsou pro nás nejdůležitější živé koncerty a publikum, které se dobře baví!

Jak se stalo, že máte tři kytary, to nebývá ve vašem stylu obvyklé?
Tak Iron Maiden mají taky tři kytary.. (smích). Je pravda, že jsme začínali čtyři, v klasickém složení – kytara, basa, bicí, zpěv. Postupem času jsme se začali poohlížet po druhé kytaře. Tak přišel nejprve v roce 2008 Panky. Pak jsem jednou na koncertě vimperské kapely G-rock slyšel Davida, který v ní v té době působil. Zaujala mě jeho hra, tak jsme dali pivo a domluvili se, že bychom si mohli někdy jen tak společně „džemnout“, jak se říká mezi námi děvčaty (smích). Vznikla z toho písnička Invaze a David už zůstal natrvalo.  To se psal rok 2009 a od té doby se tahle sestava nezměnila. Nikdy jsme neřešili, kolik nás bude a jednoduše tomu obsazení přizpůsobovali aranže. Navíc drtivá většina kapel má na svých nahrávkách mnohem více kytar, než mají v reálu.  Takže to při živém hraní může být naopak výhoda. A když si třeba úplnou náhodou jeden zlomí prsty, máme jich ještě hromadu v zásobě (smích).

Třetí deska je taková kotva, kde u by kapela měla ukázat svojí kvality, liší se ničím od těch dvou předchozích?
Jak už jsem zmiňoval, bude to zase jinde, víc se s tím mazlíme, objeví se samply, takže deska nebude jen čistě kytarová. Panky přesedlal z elektrické na elektroakustickou kytaru, což se samozřejmě na celkovém vyznění taky projeví. Neustále taky investujeme do technického vybavení. Hlavně jsme ale v posledním roce měli štěstí a potkali spoustu skvělých lidí, a to se na výsledku nemalou měrou podepíše. Zkrátka se nechte překvapit a držte nám všechno, co máte a můžete (smích).  Z vlastního natáčení budeme určitě podávat hlášení. Takže koho to zajímá, stačí sledovat náš facebookový profil.

Vaše textová složka je vzhledem k vašemu stylu asi daná, ale přesto se zeptám, zda i zde bude nějaký posun. Zpíváte v mateřštině, to přináší větší zodpovědnost při tvoření textů. Jaké nesou vaše texty sdělení?
Určitě budeme dál zpívat, jak nám zobák narostl, i když by angličtina byla v mnoha ohledech určitě snazší cesta. Spousta kapel se o to pokouší, ale jen malé procento zní opravdu anglicky (smích). My chceme, aby nám lidi rozuměli, zpívali si s námi. A přesně jak říkáš, napsat dobrý text v češtině, aby měl hlavu a patu, dobře vyzněl a seděl do pusy, je zkrátka kumšt. A myslím, že Roman píše skvělý texty úplně o čemkoli.

Autoři

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.