Zrcadla jihočeské krajiny je výstava, která ukazuje cesty k udržitelnosti tradičního jihočeského rybníkářství

„V roce 2022 jsem inicioval pracovní skupinu, jejímž cílem bylo zaměřit se na legislativní změny a implementaci navržených opatření směřujících ke zlepšeni kvality jihočeských vod, zejména v souvislosti s nadbytkem fosforu. Skupina sdružuje všechny klíčové aktéry v dané oblasti,“ vysvětluje místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. „Výstava, kterou dnes představujeme, je výsledkem úzké spolupráce Jihočeského kraje, Jihočeské univerzity, Rybářského sdružení ČR a společnosti Sweco. Její vznik umožnilo propojení odborníků v rámci pracovní skupiny. Společně tímto potvrzujeme nejen náš závazek chránit jihočeské rybníky, ale také naši snahu aktivně přispět k jejich udržitelnému rozvoji,“ dodává.

„Jihočeský kraj, s největším podílem vodních ploch v ČR, se pyšní vzácnými ekosystémy, včetně rybníků, mokřadů a rašelinišť na Šumavě či v Třeboňské pánvi. Hlavní vizí kraje je zachování přírodního bohatství a esteticky hodnotné krajiny, čímž si udrží status jednoho z ekologicky nejcennějších regionů ČR. Kraj klade důraz na ochranu a obnovu vodních zdrojů, biodiverzity a krajinného rázu s ohledem na klimatické změny a socioekonomický rozvoj. Spolupracuje s odborníky, samosprávami i veřejností, kterou aktivně motivuje k ochraně životního prostředí,“ říká Zdeněk Klimeš, vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Jihočeského kraje.

„Rybníky plní dvě základní funkce – produkční a mimoprodukční, které se vzájemně prolínají. Produkční funkce rybníků spočívá v chovu ryb určených pro trh, přičemž rybníkářství je historicky ověřeným a stabilním způsobem hospodaření v krajině. Mimoprodukční funkce zahrnují mimo jiných také akumulaci a retenci vody, podporu biodiverzity či rekreační a krajinotvornou roli. Tyto celospolečensky přínosné služby bývají však nedoceněné a často přehlížené, ačkoliv je péče o rybníky nákladná. Správný rybář nejen produkuje ryby, ale zároveň pečuje o ekosystém rybníků, čímž přispívá k udržitelnosti krajiny i vodních zdrojů. Zachování a podpora tradičního rybníkářství je proto klíčová nejen pro vlastní potravinovou soběstačnost, ale i pro zachování ekologické stability a funkčnosti krajiny,“ říká Michal Kratochvíl, ředitel Rybářského sdružení ČR.

„Rybníky nejsou problémem naší krajiny, ale součástí řešení problémů, které v krajině máme. Podle aktuálních údajů je v českých a moravských rybnících zhruba 200 milionů m³ sedimentu, což představuje jejich zanesení z jedné třetiny. Tato skutečnost znamená snížení akumulační kapacity vody v krajině a také přináší další komplikace při chovu ryb. Řešení tohoto problému je složité a velmi nákladné. Primárně jej nezavinili rybáři, sediment totiž z převážné části pochází z polí. Součástí řešení problematiky fosforu je podpora recyklace rybničního sedimentu, což vyžaduje úpravu právních norem pro jeho použití na zemědělské půdě. Pro účinnou recyklaci bude nutné upravit některé normy a umožnit častější aplikaci sedimentu na pole. Významnou roli v tom hraje i vytvoření motivačního rámce pro zemědělce a udržení zdraví půdy a vody,“ vysvětluje Ján Regenda z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Studie proveditelnosti opatření pro snížení vnosů fosforu do vodního díla Orlík”, vypracovaná společnostmi Sweco a AQUATIS (2019–2021) pro Jihočeský a Středočeský kraj, identifikovala hlavní zdroje fosforu a modelově aplikovala 36 typových opatření na více než 2000 konkrétních zdrojů, včetně vyhodnocení ekonomické efektivity. Klíčové kroky zahrnují opatření investičně-technická a organizační, například modernizaci čistíren odpadních vod nebo zlepšení způsobu hospodaření na rybnících, ale i legislativní opatření zaměřená na úpravy relevantních zákonných a podzákonných norem pro zlepšení ochrany povrchových vod. V tématu se snažíme působit jako mediátor mezi jednotlivými stranami a hledat konsensuální model řešení,“ vysvětluje Filip Čejka, senior consultant ve společnosti Sweco.