Sedmdesát let v depozitáři. Vimperský zámek odhalil Steinbrenerovy sbírky kreseb

Jaký byl příběh nakladatelství?

Již v roce 1855 založil Johann Steinbrener, rodák z Vimperka a vyučený knihař, svou první firmu, která se později dostala na vrchol evropského tiskařství.

Jeho nakladatelské impérium, známé po znárodnění jako tiskárny Stráž Vimperk, vydalo neuvěřitelných třicet milionů kalendářů v osmi evropských jazycích. Populární byly kromě kalendářů i modlitební knihy. Firma dosáhla svého vrcholu ve třicátých letech dvacátého století, kdy zaměstnávala tisíc lidí, což v té době představovalo čtvrtinu populace Vimperka.

Sedmdesát let v depozitáři

Kresby se na vimperský zámek dostaly v padesátých letech minulého století. Kurátorka výstavy Eva Reitspiesová vysvětlila, že o sbírkách věděli, ale projít takové množství materiálu, přes šest tisíc kreseb, vyžadovalo spoustu času a úsilí.

„Sbírky našeho muzea jsou tak rozsáhlé, že na kresby dlouho nevyšla řada. Až nyní se naskytlo výročí sto padesát let od prvního ročníku knižního kalendáře, takže jsme se jim začali věnovat. Pro výstavu jsem vybrala dvě stě nejzajímavějších. Na zbylé kresby bych potřebovala ještě více času, dohledat kontext, na co různé kresby odkazují, je toho opravdu mnoho,“ popsala redakci Drbny kurátorka výstavy Eva Reitspiesová.

První kalendář vyšel roku 1875, poslední byl vydán pro rok 1944. Převážná většina dochovaných kreseb pochází ze třicátých let dvacátého století. Nejstarší kresby jsou zajímavé tím, že šlo o návrhy na obálky kalendářů, které se používaly po celou dobu vydávání daného typu kalendáře, v některých případech i padesát let.

Knihtiskařský lis, který má vimperské muzeum rovněž ve svých sbírkách.

 „Sbírka ohromuje nejen svou rozsáhlostí, ale především pestrostí a rozmanitostí. Najdeme v ní ilustrace k povídkám venkovským, exotickým, romantickým i dramatickým, dále celostránkové ilustrace naučného rázu, představující nejnovější výdobytky techniky, pohledy do nejrůznějších koutů světa, a dokonce i kresby vědecko-fantastické. Nechybí ani překvapivě břitká politická satira,“ upřesnila kurátorka.

Mezi jmény kreslířů najdeme ilustrátory k dobrodružným a historickým povídkám jako byli Václav Čutta a Karel Šimůnek, z nichž každý vyhotovil více než sto kreseb. Ve starším období byli nejčastějšími autory kreseb Hugo Schüllinger, Fritz Neumann, Emanuel Boháč či František Bohumil Doubek, v pozdějším pak Jiří Peške, Antonín Marek Machourek, Hans Wilhelm Braun, Ernst Kutzer a Toni Schönecker.

Ze zahraničních kreslířů přispívali do kalendářů slovenský malíř Edmund Massányi, ukrajinský umělec Vasil Petruk a mnozí další. Mezi výtvarníky byly i dvě ženy, rakouské ilustrátorky Marianne Frimberger a Maria Grengg.

Kde kresby uvidíte?

Od června do začátku listopadu můžete v zámecké galerii prozkoumat vybraných dvě stě originálních kreseb na výstavě „Steinbrenerovi kreslíři“. Výstava se koná u příležitosti trojitého jubilea: 190 let od narození Johanna Steinbrenera (1835), 170 let od založení jeho firmy (1855) a především 150 let od prvního ročníku knižního kalendáře Steinbrener (1875).

„Vstupné na výstavu je možné, pokud si návštěvník koupí vstupenku na jakýkoliv zámecký okruh, to je buď prohlídkový okruh s průvodcem, anebo do Muzea Vimperska,“ dodala Eva Reitspiesová. Základní vstupné tedy činí 140 nebo 200 korun podle zvoleného okruhu.

Na tento pátek je navíc večer od šesti hodin připraven speciální workshop zaměřený na výtvarné techniky, které používali sami umělci při tvorbě ilustrací pro Steinbrenerovy kalendáře.