Prachatické muzeum představí historii místních ostrostřelců

Ačkoliv tradice mnohých ostrostřeleckých spolků sahá hluboko do historie, za dobu jejich rozkvětu můžeme považovat především 19. století. Tyto spolky vznikaly v každém druhém větším městě, v jižních Čechách je to záležitost nejen dnešních okresních měst jako jsou České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Tábor, ale například i Benešova nad Černou, Třeboně, Vimperku nebo Vyššího Brodu.

Prachatický střelecký spolek byl založen v roce 1816. Vznikl z původní městské gardy a hned od počátku se kromě střílení do malovaných i nemalovaných terčů věnoval také reprezentaci města. Právě proto se jeho nezbytnou součástí stala jak uniforma, tak hudební kapela. Dnes si jen těžko dokážeme představit běžný způsob slavení církevních svátků i městských slavností v 19. století. Střelba u nich totiž nesměla chybět, ať již šlo o střílení salv z pušek nebo z moždířů. Ve městech se stálou vojenskou posádkou obstarávalo slavnostní výstřely vojsko, v menších městech to bývali právě ostrostřelci, často se na reprezentaci města podílely obě složky.

Mezi běžné svátky církevního roku, u kterých se mohli ostrostřelci blýsknout, patřily Velikonoce a Boží tělo. O Velikonocích držívali celé dny a noci ostrostřelci stráž u božího hrobu, lesku pak dodávali slavnosti Vzkříšení. Na Boží tělo bývali ostrostřelci vedle družiček rozhazujících květiny součástí slavnostního průvodu, u jednotlivých oltářů pak vypalovali slavnostní salvy. V Prachaticích patřila k ostrostřeleckým povinnostem také účast na procesí k Patriarchovi, nebo na pouti ke hřbitovnímu kostelu sv. Petra a Pavla. Svébytnou výsadou prachatických ostrostřelců pak byl průvod k tomuto kostelu na svátek sv. Václava, kterého ostrostřelci chápali jako svého patrona. U sv. Petra a Pavla byla každoročně sloužena mše za zemřelé ostrostřelce, zatímco mše za ty živé se konala obvykle o den později v děkanském chrámu sv. Jakuba.

Na výstavě Prachatičtí ostrostřelci se můžete s některými z těchto slavností seznámit díky archivním fotografiím. Vlastní ostrostřelecké slavnosti svěcení praporu připomínají kromě archiválií také dochované předměty, především samotné prapory a praporové stuhy. Zachovány jsou celkem tři prapory prachatických ostrostřelců. Nejvíce z nich vynikne ten poslední z roku 1907, mohutný svými rozměry, luxusní použitým materiálem i provedením výšivky s aplikacemi po obou stranách praporu. Dává tušit, že rozpočet na jeho pořízení nebyl úplně nejmenší. Částkou 600 korun na něj totiž přispěl sám tehdejší panovník František Josef I.

Kromě toho ale známe podobu i dalších dvou praporů, které ostrostřelci používali. Prapor městské gardy, který ostrostřelci přejali, a prapor z roku 1830 nám totiž zobrazují dochované střelecké terče. Terče nemohly být vystaveny úplně všechny, ale představena je více než polovina z nich, která dobře reprezentuje snad všechny základní typy prachatických terčů. Některé zajímavé terče se pak nacházejí i ve vyšších patrech expozic, kde si je zvídaví návštěvníci mohou také prohlédnout. Kromě toho jsou vystaveny také prachatické terčové figury, které dávají vhlédnout do světa mechanických terčů oblíbených v 19. století.

Výstava se snaží předvést veškeré prachatické ostrostřelecké doklady, které se při práci na ní podařilo shromáždit. Těšit se tak můžete nejen na ukázky ostrostřelecké výzbroje a výstroje, ale i na osobnost čestného majora Felixe Spinky, který po celých dvacet let pevně svíral otěže prachatického střeleckého spolku a do historie města se navždy zapsal především jako donátor prachatického gymnázia. Proto jeho osobnost připomínáme nejen v katalogu, ve kterém se o prachatické ostrostřelecké historii dočtete ještě do větších podrobností, ale i na vydané pamětní medaili k 210. výročí založení střeleckého spolku v Prachaticích.

Přijďte se podívat do Prachatického muzea od 29. 5. do 4. 10. 2026.