Divadelní sál českobudějovického Domu kultury Metropol, označovaný též jako divadelní scéna, byl původně koncipován jako víceúčelový prostor pro kino, příležitostné koncerty a představení zájezdových divadel.
Avšak jeho skutečná role v kulturním a uměleckém životě obyvatel jihočeské metropole je daleko významnější. Dnes by ho původní stavitelé asi nepoznali.
S výjimkou zkušebního promítání se tu pravidelné kino nehrálo. Zato tady mezi lety 1972 až doposud našla svůj domov opera Jihočeského divadla, baletní soubor a po určitou dobu i činohra Jihočeského divadla. Jen počet premiér, které zde Jihočeské divadlo uvedlo, se blíží číslu 400 a počet návštěvníků všech představení pak přesahuje 1,2 milionu osob.
Nabízí se otázka, co by se dělo, kdyby tento sál v Metropolu neexistoval. V jednom z rozhovorů říká Jiří Šesták, ředitel Jihočeského divadla: „Pro českobudějovické diváky zůstává Dům kultury Metropol především symbolickou budovou, kterou dnes využíváme především pro ´velkou operu´. Ta nemá v krajském městě lepší stánek.“
Neexistence divadelního sálu by určitě litovali i návštěvníci takzvaných zájezdových představení, především pražských divadel, která tu uskutečnila na 900 představení. Jejich celková návštěvnost pak přesahuje počet 400 tisíc osob.
Herci z Divadla Na Fidlovačce, z pražské Ypsilonky, Divadla Kalich či Divadla Bez zábradlí, i jejich kolegové z ostatních divadel, do Českých Budějovic rádi jezdí jednak kvůli vnímavému publiku, ale také kvůli tomu, že kvalita sálu a jeho technického, stále se modernizujícího zázemí, je nesrovnatelně lepší než u divadelních sálů, ve kterých běžně hostují.
Zásadní proměnou prošel divadelní sál po požáru divadelních dekorací v roce 1983. Ta si v té době vyžádala 40 milionů korun. Zdá se, že katastrofy měly v osudech tohoto prostoru i pozitivní význam. Po povodních v roce 2002 došlo k modernizaci vstupní haly a ke zkvalitnění klimatizace.
Handicap, kterým byla akustika sálu, později řešila instalace moderního zvukového zařízení VRAS nákladem čtyři miliony korun. Zajímavostí zůstává, že tento systém používá i koncertní síň v Tel Avivu, a že se jedná o americký patent, který vymysleli dva Češi.
V nové sezoně budou mít vystupující a hostující soubory k dispozici zvukovou soupravu, která systém VRAS posouvá lidově řečeno ještě o patro výš.
Pavel Frdlík, hlavní mistr zvuku Jihočeského divadla, který tuto modernizaci inspiroval a dozoroval, hovoří o přínosu nových technických zařízení velice spokojeně, i když používá řeč pro technického laika nepříliš srozumitelnou.
Takže, pro ty z vás, kteří se přece jen o zvukové systémy zajímají hlouběji, můžeme alespoň stručně uvést, že nová instalace řeší zvyšující se nároky na ozvučení a kvalitní přenos snímaného zvukového celku, ať se jedná o symfonická tělesa, operní či činoherní představení.
Nová technická zařízení přinášejí i nové možnosti. V tomto sále mohou hostovat i muzikálové soubory. Další zlepšení umožňuje instalace reproduktorových soustav systému Line Array od firmy NEXO a digitální mixážní pult Yamaha LS9(64), který nahrazuje dosavadní analogový pult. Pracuje s prostorovými efekty kompresory, ekvalizéry a dalšími doplňky.
Zastaralé typy přehrávačů a zvukových nosičů, které si v divadelním sále odsloužily své, nahrazují moderní jednotky firmy TASCAM, které umožňují přehrát téměř jakýkoliv digitální formát zvuku.
Větší operativnost a širší možnosti zvukaře umožňuje bezdrátový přenos digitálního systému pomocí routeru s možností wi-fi komunikace. Celkové náklady na zakoupení a instalaci nové technologie činily téměř jeden milion korun bez DPH.
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
