Teplárně se loňský rok vydařil. V teplém období jí pomohly investice do provozních úspor
Přestože rok 2015 byl klimaticky nejteplejší za posledních 120 let, akciová společnost Teplárna České Budějovice v něm před zdaněním vytvořila zisk téměř 80 milionů korun, což je proti očekávání podnikatelského plánu víc asi o 12 procent. Vyplývá to z předběžných výsledků. Průměrná roční teplota dosáhla loni ve městě 10,51 stupně Celsia. Průměr posledních 12 let pak činí 9,34 stupně Celsia.
Firma se přitom musela vypořádat s řadou složitých situací, včetně nižšího celkového prodeje tepla a elektřiny, propadu cen vyrobené elektřiny i dopadů nové legislativy. „Nebýt změn, zahájených už před čtyřmi lety, kdy se razantně začaly snižovat provozní náklady a tepelné ztráty v rozvodné síti, dramaticky bychom to pocítili. Na plánovaný zisk, stanovený akcionáři, bychom prostě nedosáhli,“ vysvětluje Jaroslav Panoch, člen představenstva teplárny. Té tak k dobrému hospodaření pomohly masivní investice do nových, úspornějších technologií a horkovodů, financované i s pomocí získaných dotací a grantů.
„Jako manažery nás může těšit, že zvyšujeme akcionářskou hodnotu firmy, naše zákazníky pak, že jsme se loni i letos dokázali obejít bez významnějšího růstu cen tepla. To máme druhé nejlevnější v kraji mezi okresními městy a i v republikovém srovnání patříme mezi levnější teplárny. V Brně, Praze nebo Liberci se za tepelnou energii platí víc než v Českých Budějovicích,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva.
Předběžné výsledky roku 2015 ukazují, že prodej tepelné energie v jihočeské metropoli, především díky teplé zimě, opět mírně o několik procent klesl. Teplárna meziročně vyrobila i méně elektrické energie. „Podnikatelské prostředí se v energetice zhoršuje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Proto je důležité držet náklady stále pod kontrolou napříč celou firmou a procesy řídit,“ uvedl Jaroslav Panoch.
Teplárně v tom pomáhá také nový komplexní systém vedení dat, včetně těch účetních. Dokumenty tedy už nejsou v papírové, ale pouze digitální podobě. To jí umožní se bez problémů vyrovnat také s oznámenými požadavky státní správy a ministerstva financí jako jsou kontrolní hlášení o placení DPH.
Českobudějovická teplárna v letech 2012 až 2015 proinvestovala na 780 milionů korun, z nichž 640 milionů korun mířilo do ekologických staveb, především odsíření uhelných kotlů a náhrady parovodních rozvodů horkovodními. „Odsíření, na rozdíl od horkovodů, sice nepřináší dlouhodobý ekonomický efekt, pozitivně se ale promítne do porovnání meziročních nákladů, zejména na paliva jako je hnědé uhlí a zemní plyn, a umožní nám bezproblémový provoz teplárny i po roce 2016, kdy v Evropské unii začaly platit nové, přísné emisní limity,“ uzavřel Miroslav Houfek. Plných 212 milionů korun přitom tvořily dotace, které teplárna získala z národních a evropských programů a grantů Evropské investiční banky.
