Jihočeská univerzita představí na Země živitelce inovace i vlastní produkty

Program doplní prezentace moderních systémů, na kterých pracují odborníci z Jihočeské univerzity, a také témata zaměřená na udržitelné hospodaření s půdou, vodou a krajinou. Právě ochrana přírodních zdrojů a udržitelnost patří na Jihočeské univerzitě k prioritám.

„Prostředí, ve kterém žijeme, pracujeme a ve kterém se pohybují naši studenti, je pro nás zásadním tématem. Svědčí o tom i právě probíhající kompletní revitalizace našeho univerzitního kampusu. Vzniká zde jezírko a podzemní nádrž na jímání dešťové vody, chytrý zavlažovací systém koordinovaný meteostanicí, zelené střechy a další prvky, které zlepší mikroklima a přispějí k biodiverzitě. Studenti, zaměstnanci, ale i veřejnost se mohou těšit na stromy a záhony, které ochladí prostředí a pomůžou plnit cíle společensky odpovědného chování. Na téma udržitelnosti se zaměřujeme i v nových studijních programech, které naše univerzita akreditovala,“ popisuje rektor Jihočeské univerzity Pavel Kozák.

Jihočeská univerzita je jedním z garantů odborného programu SMART FARMING, který na agrosalonu představí výsledky aktuálního výzkumu a také spolupráci se soukromým sektorem při zavádění moderních technologií do každodenní zemědělské praxe.

Fakulta zemědělská a technologická

se podílí na zpracování a vyhodnocení dat ze zemědělské výroby a vytváření aplikací pro jejich snadnější interpretaci. Tyto systémy pomáhají zemědělcům zefektivnit produkci. Využití nacházejí při monitoringu porostů, hodnocení zdravotního stavu plodin, tvorbě aplikačních map a rozhodování na základě přesných dat. Výrazně přispívají odborníci z Fakulty zemědělské a technologické k vývoji autonomního leteckého systému na detekci srnčat při senosečích. Novou kapitolu zemědělství píše také vývoj aplikačních dronů. Představují efektivní nástroj pro přesnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin, kapalných hnojiv i granulovaných materiálů.

„Na Fakultě zemědělské a technologické se společně s dalšími univerzitami a státními institucemi podílíme na projektu zaměřeném na bezpečnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin pomocí aplikačních dronů. Naším hlavním úkolem je využití pokročilých počítačových simulací k modelování úletu postřikové látky během aplikace za různých letových podmínek, jako jsou rychlost a výška letu, velikost vytvářených kapek nebo aktuální meteorologické podmínky. Cílem je stanovit parametry pro bezpečnou a efektivní aplikaci přípravků na ochranu rostlin a připravit metodická doporučení, která zemědělcům usnadní využívání aplikačních dronů v souladu s platnou legislativou,“ upřesňuje Michal Liška z Katedry techniky a kybernetiky na Fakultě zemědělské a technologické JU.

„Množství práce v zemědělství, kterou budou vykonávat drony, bude stále narůstat. Mají pro zemědělce smysl, když jsou součástí širšího systému, který propojuje data z družic, senzorů, meteorologických stanic, zemědělské techniky i zkušenosti agronoma. Precizní zemědělství je součástí výuky našich studentů. Učí se stroje mimo jiné pilotovat a vytvářet z nasbíraných dat aplikační mapy,“ popisuje přípravu budoucích odborníků Jakub Polenský z Dronového centra a Katedry techniky a kybernetiky Fakulty zemědělské a technologické JU.

Fakulta rybářství a ochrany vod 

bude prezentovat akvaponický systém přesného hospodaření s vodou, které lze využít při pěstování rostlin a chovu ryb. Navíc je v současných klimatických podmínkách velmi aktuální.

„Největší výhodou systému pěstování rostlin bez půdy jsou o mnoho vyšší výnosy ve srovnání s polním pěstováním, možnost celoroční produkce zeleniny a přísná kontrola kvality. U dobře navržených systémů se dá ušetřit až 90 % vody. Plodiny z živného roztoku mohou mít dokonce až o 30 % vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je to dáno ideálními podmínkami k růstu, řízeným klimatem, precizní zálivkou a vyváženým poměrem živin. V akvaponii, kde se kombinuje chov ryb s pěstováním rostlin, je navíc voda „živá“ – obsahuje spoustu bakterií a látek, které mohou mít pozitivní vliv na výživu rostliny i její obranyschopnost proti škůdcům a chorobám. U nás v akvaponické hale na Fakultě rybářství a ochrany vod jsme například sklidili z 1 m² necelých 19 kg zázvoru, přitom v polních podmínkách je průměrná sklizeň jen 1,5 až 3,5 kg na m²,“ popisuje Karel Procházka z Fakulty rybářství a ochrany vod JU.

Agrosalon Země živitelka umožňuje představit odborníkům i laické veřejnosti důležitá témata, kterými Jihočeská univerzita žije, i vývoj těch nejmodernějších technologií, na kterých se vědci Jihočeské univerzity podílejí. Jihočeská univerzita již tradičně nabídne návštěvníkům ochutnávku výrobků, které vznikají přímo na jejích fakultách – poctivý pikador, gulášovou polévku, pivo Čtyrák z univerzitního minipivovaru i domácí limonádu.