FOTO: Masopust má v Ločenicích již stoletou tradici

V Ločenicích se traduje masopust již od roku 1895. Jak ukazují kroniky, byl přerušen pouze dvakrát – nejprve za druhé světové války a potom byla od roku 1980 dvanáctiletá pauza. Od té doby organizuje masopust v Ločenicích Jaroslava Šimková pod záštitou místních hasičů. Budějcká Drbna si proto od ní nechala vysvětlit všechno, co se masopustu týká.

Co je to vlastně masopust?

„Celá tato tradice se točí kolem víry, i když je tam hodně pohanských zvyků. Je to křížová cesta Pána Ježíše Krista. Všechno, co mají koledníci na sobě, co říkají, jak se jmenují, všechno je se vším spojeno, a tyto symboly musí znát všichni koledníci.“

Jak se koledníci od sebe liší?

„První je Hejtman, velmož, který má halapartnu a na ní špek, otočený kůží dolů. Tedy tak, jak byl Ježíš Kristus ukřižován. Halapartna má tři díry, jako tři hřeby, kterými byl Ježíš přibit na kříž. Druhý je Rychtář, ten nosí dřevěnou plácačku, právo, na které je vyznačeno pět světadílů a čtyři prořezy, které jsou barevně odlišené. Třetí je Konšel, ochrana průvodu – symbol stráže u hrobu Pána Krista, ten má na uzávěru červenou mašli, která symbolizuje Kristovu krev. Čtvrtý je Pilát – soudce, který má dřevěnou feruli. Je to ten, co odsoudil Pána Ježíše. Dalšími třemi koledníky jsou Žitný, Pšeničný a Ovesný. Symboly plodů země.

Ločenice mají ještě dva Tancmajstry, protože patřily k bohatším vesnicím. Tancmajstři mají na rukách kroužek, což značí neposkvrněnost Panny Marie. Jsou to muži, kteří zavádí večer na věnečku ženy do tance. Takže celkem u nás chodí devět koledníků, což je strop.“

Můžete nám říci něco více o krojích koledníků?

„Koledníci mají kolem pasu bílou, červenou a krojovou stuhu. Bílou pokryla Marie rány Ježíše, červená značí jeho krev. Krojová stuha opět poukazuje na bohatství vesnice. Letos jsme po deseti letech dělali díky finanční podpoře z obce a sponzorskému daru od vášnivého výrobce úplně nové klobouky.

Jelikož je letos přestupný rok, přidávali jsme jednu růžičku, takže na každém klobouku jich je 366. Sama jsem je počítala. (směje se) Výroba jednoho klobouku trvala až osm hodin. Nahoře na kloboucích jsou větičky jalovce, které symbolizují trnovou korunu Ježíše Krista. Hejtman má sedm výhonů jalovce – Panna Marie Sedmibolestná, a ostatní koledníci pět – pět ran Krista Pána.

S koledníky chodí také Střapatí, kteří mají na zádech panenku, která nám připomíná ohyzdný skutek krále Herodese, který hledal Ježíše Krista a nechal kvůli tomu zabít všechny kloučky. Střapatí jsou vlastně Židé.

Závěrem nám ještě popište, jak v Ločenicích celý masopust probíhá.

„Muzikanti a Střapatí si dojdou pro koledníky a odvedou je do hospody, poté se vrátí pro Hejtmana – matku koledy – a musí se ho zeptat, jestli s nimi půjde. Pak jde Rychtář s Konšelem pro povolení na obec, kde už je paní starostka Kleinová připravena s povolovací listinou a kořalkou. Jde se zpět do hospody, poté muzika vyvede koledníky ven a jde se pro požehnání k panu faráři, dělá se trestačka a Hejtman rozvede kolo. Pak se tančí kolečko pro hospodského a my tradujeme ještě smutné kolo, protože někteří členové koledy již zemřeli. Je to na jejich památku.

Dále se obcházejí postupně všechny domy a dělá se kolečko všem chlapům v nich žijících. Jelikož Ločenice čítají dvě stě čísel, koledníci koledují až tak do šesti hodin večer. Pak se jde do sálu, kde už je připravený obrovský pytel s bonbóny pro děti, kteří se celý rok těší na to, až budou dělat se střapatými vylomeniny a cucat pamlsky. Dále máme ještě jednu zvláštnost, při které dělají střapatí kulturní vložku – převlékají se za havajské, indické tanečnice. Prostě blbnou.

Dále pokračuje věneček, trestají se střapatí, kteří nechtějí dostat proutkem od koledníků sami, a tak si na záda berou děvčata. Nakonec musí hejtman uzavřít koledu – zavést kolo, čímž koledu končí. Kytkářky potom už čekají na koledníky. Každý koledník má svou kytkářku, která jim odpáře barevné opásání, sebere mu práva a klobouk. Nadále probíhá volná zábava.“