Jiří Mádl: „Natočil jsem film, teď už dokážu všechno!“

Snímek Pojedeme k moři je prezentován jako rodinný film. Ti, kteří ho již viděli, budou jistě souhlasit s tím, že se jedná hlavně o žánr dětského filmu, protože snímek je vyprávěný z pohledu jedenáctiletého Tomáše, který k narozeninám dostane fotoaparát s videem a rozhodne se natočit film o své rodině a nejlepším kamarádovi Harisovi.

„Většina záběrů je točena v Českých Budějovicích v bytě Jirkovo rodičů, ale zavítali jsme i do Zlaté Koruny a jiných krásných míst jižních Čech,“ komentoval producent Jiří Šmídmajer.

Autentičnost filmu opravdu podtrhuje filmování pomocí fotoaparátů. „Pro mě to byla výzva, protože tyhle děti jsou první generací, o které mohl vzniknout takovýto film. Oni mají už tu možnost natáčet vcelku kvalitně přes foťáky, to my jsme neměli,“ řekl Jirka Mádl.

„Moc se mi práce se zrcadlovkou zalíbila a to tak, že i o pauzách jsme si ji s Petrem (Šimčákem - pozn. autorky) brali a dobrovolně fotili, všechno, co se dalo,“ řekl malý herec Honza Maršál.

Zejména jihočeští diváci ocení Mádlův filmový debut. Natáčen byl téměř celý v jihočeské metropoli a do filmu zapojil nejenom herce Jihočeského divadla, ale i komparz tvořili lidé a děti žijící v Budějcích a okolí.

„Když jsem začal psát scénář, tak jsem neměl určené konkrétní místo děje. Ale jelikož jsem Budějčák a Budějce mi přijdou na filmovém plátně na rozdíl od Prahy neokoukané, tak jsem si řekl, proč ne. Předem jsem neměl určená místa, kde budeme točit, ale určité symboly, jako je Černá věž a Piaristické náměstí, jsem tam mít chtěl. Snažil jsem se do scénáře zakomponovat i jihočeský dialekt,“ komentoval Mádl.

Tomu, že jde o regionální film, který si tady všichni okamžitě oblíbili, nasvědčoval v neděli při předpremiéře i potlesk při závěrečných titulkách a také časté výkřiky ozývající se sálem během promítání, ve kterých diváci poznávali své sousedy, domy, auta a místa, které mají v Budějcích a okolí rádi.

V hlavní roli Tomáše se objevil zatím neokoukaný dětský hrdina Petr Šimčák, který si nejenom na filmovém plátně perfektně sedl s druhým dětským představitelem Janem Maršálem, který v hereckém showbyznysu není žádným nováčkem.

„Natáčení s Jirkou mě moc bavilo. Po zkušenosti z natáčení filmu Něžné vlny s Jiřím Vejdělkem, kde to bylo všechno děsně profesionální, to byla větší sranda. Jirkovi i jako režisérovi můžeme tykat,“ mrkal Honza šibalsky na Jirku Mádla.

Příběh sám o sobě, který vypadá zpočátku nevinně a relativně jednoduše, se rázem začíná zamotávat. V průběhu se odkryje několik silných témat. Jakých? Zajděte do kina!

„Nejvíce jsem byla dojatá tím, jak malý kluk dokáže vyjádřit upřímnou soustrast nad smrtí blízké osoby. To byl jeden ze smutných, ale nádherných momentů filmu,“ uvažovala nad filmem divačka Alena Braunová.

Jiří Mádl je nejenom hvězdou českého hereckého nebe, ale má skvěle nakročeno dostat se i na obláček ke slavným českým režisérům. „Jirka bral celé natáčení, které trvalo přibližně 25 dní, hodně zodpovědně a poctivě. Nepařil s filmovým štábem. Odcházel spát jako první,“ konstatoval vedoucí výroby Jiří Holan.

„Připadám si jak prvorodič. Užíval jsem si to, ale zároveň to byly velké nervy. Být režisérem je něco jako být na mateřské. Je to hodně náročné, ale naplňující,“ konstatoval Jirka Mádl, jehož režijní debut končil výstižnými slovy: „Natočil jsem film a teď už dokážu cokoliv!“