Budějovický Budvar již dvanáct let vyrábí pivo s logem Chráněné zeměpisné označení

Tradice výroby piva ve městě přitom sahá do období vrcholného středověku a je stará přes 750 let. CHZO Budějovické pivo a Českobudějovické pivo byla zároveň prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného označení pro pojem České pivo.

CHZO dává zákazníkům jistotu, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem, z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Proto nepřipadá v úvahu licenční výroba a zákazníci na celém světě mají jistotu, že pivo označené jako CHZO Budějovické pivo nebo Českobudějovické pivo není levnou napodobeninou a bylo uvařeno v Českých Budějovicích.

„Výroba piva s označením CHZO je naším dobrovolným závazkem ke spotřebitelům a zároveň garancí kvality, která jde vysoko nad zákonný rámec. Orgány státní správy obvykle kontrolují jen zdravotní nezávadnost produktů nebo shodu jejich složení s informacemi na obalu, ale primárně nezkoumají kvalitu, jak je chápána běžnými spotřebiteli. Kvalitu z pohledu konzumenta zásadním způsobem řeší právě CHZO,“ říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. „Jsme hrdí na to, že pokračujeme v tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. O tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě Budějovického piva dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích,“ dodává Brož.

ČTĚTE TAKÉ: Ve vztahu ke značce, firmě a pivu bereme práci vážně a srdcařsky, říká ředitel Budvaru Jiří Boček

CHZO je jedním z faktorů, které stojí za dynamickým zvyšováním exportu piva. Během uplynulých dvanácti let zvýšil Budějovický Budvar vývoz piva do států Evropské unie ze 441 tisíc hektolitrů na 766 tisíc hektolitrů. To je nárůst o osmapadesát procent.

Při výrobě piva s CHZO Českobudějovické pivo, které na svých etiketách nese světlý ležák Budweiser Budvar, musí být dodrženy jak technologický postup, tak i místo výroby a přesně definované suroviny.

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes tři sta metrů. Tyto studny poskytují špičkovou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Jde o měkkou vodu (tvrdost okolo čtyř německých stupňů), jejíž minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda je velmi vhodná pro výrobu piva v přírodním stavu bez jakékoliv další chemické úpravy a postačuje pouze její filtrace pískovými filtry.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vybraných českých odrůd, které vyrostly v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň - sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: používá se vlastní budvarský kmen kvasinek pro spodní kvašení, který byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru. Tyto kvasinky dávají pivu charakteristickou vůni a chuť.

Při výrobě piva značky Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo jiných vysoce sofistikovaných preparátů na bázi chmele. Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce i orgány Evropské unie. Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních sládků, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Označení původu v Evropské unii a v ČR

Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně tradičních lokálních potravin. Systém zahrnuje tři kategorie: Chráněně zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHOP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS). Dne 30. dubna bylo v Evropské unii evidováno 1341 označení původu a dalších 169 bylo v různých fázích procesu registrace. V roce 2004 bylo takových označení jen asi šest set. Nejvíce označení původu aktuálně patří Itálii (284), Francii (229), Španělsku (192), Portugalsku (134) a Řecku (103). V České republice je celkem evidováno třiatřicet označení původu. Pro pivo je v Evropské unii registrováno osmadvacet označení původu, z toho jedenáct v Německu, devět v České republice a pět v Belgii.