České Budějovice se 27. října 1946 staly teprve třetím městem v tehdejším Československu, kde měli hokejisté a milovníci bruslení k dispozici stadion s umělým ledem. Úplně první umělou plochu měla od roku 1932 Praha, v roce 1940 přibyl stadion v Bratislavě. Velkou zásluhu na vybudování plochy v Budějovicích měl Václav Piloušek, skvělý organizátor, který o pět let později stál jako trenér i u prvního a jediného mistrovského titulu českobudějovických hokejistů.
Po Českých Budějovicích se s budováním stadionů, na kterých se mohl hrát hokej i v případě nepřízně počasí, doslova „roztrhl pytel“. Na konci 40. let už stály i v Pardubicích, Karlových Varech, Chomutově, Olomouci nebo na Kladně. Všechny zmíněné sportovní stánky ale zprvu postrádaly střechu, například v Českých Budějovicích se jí hokejisté dočkali teprve v roce 1967, deset let po požáru, který původní dřevěný stadion zničil téměř do základů.
V roce 1978 hala prošla zásadní rekonstrukcí, při které přibyla druhá ledová plocha a v této podobě sloužil stadion téměř čtvrtstoletí. Další rozsáhlá přestavba zahájená v roce 2001 přeměnila stadion v moderní hokejový stánek. Modernizaci sice v zkomplikovaly povodně v srpnu 2002, přesto byl stadion 4. října 2002 znovu otevřen. Nyní má kapacitu 6461 diváků, kteří ale od roku 2013 po přestěhování HC Mountfield do Hradce Králové chodí jen na druhou nejvyšší soutěž.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Hokejisté Motoru vyjeli na krytý led začátkem září 1966. „Tak úplně starou, dřevěnou vyhořelou halu si samozřejmě nepamatuji. Ale jako malý kluk jsem chodil hrávat na zimák, který ještě nebyl zakrytý, ale už to byl ten betonový ovál. V té době bylo vše k stání. Pak se stadion zakryl,“ vzpomíná si na svá dětská léta Jaroslav Pouzar. Čerpáno ze zdroje : http://hcmotor.cz/clanek.asp?id=Drevene-tribuny-i-moderni-arena-To-vse-patri-k-budejovickemu-svatostanku-5424
