Jogurty, sýry, máslo a další mléčné výrobky pravděpodobně najdeme v drtivé většině českých domácností. Mléko je chápáno jako jedna ze základních potravin. Kde se ale tato bílá tekutina bere? Výzkumy veřejného mínění ukazují, že společnost má naprosto zkreslené informace o produkci mléka - většina lidí žije v představě, že kráva mléko „dává“. Netuší, že stejně jako jiní savci, musí nejprve porodit mládě, aby se jí mléko tvořilo. Také jsou velmi překvapeni, že je tele krávě po porodu téměř okamžitě odebráno. Pojďme se tedy podívat na odvrácenou stranu mléčného průmyslu.
Žádné zvíře na zemi nepije mléko jiného živočišného druhu a ani pro lidi to přirozené není. Přes dvě třetiny světové populace nedokážou trávit mléčný cukr (laktózu) a konzumace mléka jim způsobuje zažívací potíže (plynatost, průjem, křeče apod.). Evropané vyrůstají s představou, že mléko je základní potravina, to je ale výjimkou. V Evropě je totiž největší koncentrace lidí, kteří mohou trávit laktózu i v dospělosti. Je to způsobené mutací dvou genů, kdy je enzym laktáza (potřebný pro trávení laktózy) vytvářen i během dospělosti. U většiny populace však tělo přibližně od dvou let věku tento enzym postupně přestává produkovat, jelikož po odstavení od mateřského mléka není důvod, aby tělo tuto látku nadále tvořilo.
Fráze, že krávy „dávají“ mléko, není zcela pravdivá, protože ve skutečnosti jim mléko bereme. Krávy, stejně jako všichni ostatní savci včetně člověka, produkují mléko proto, aby nakojily svá mláďata, takže samozřejmě i krávy musejí nejprve odnosit a porodit mládě, aby se jim mléko vůbec začalo tvořit. A protože z obchodního hlediska není výhodné, aby mládě pilo mléko, které lze prodat, telata jsou matkám odebrána pár hodin po porodu, umístěna do kotců a krmena lacinou náhražkou. Toto se opakuje každý rok, protože produkce mléka krávě postupně klesá. Proto jsou krávy uměle oplodňovány stále a stále dokola, aby se poklesu produkce mléka předešlo. V dnešních chovech tak krávy tráví přibližně sedm měsíců současně březí a produkující nepřirozeně vysoké množství mléka.
Laktační křivka krávy
Při takovéto zátěži organismu tedy není překvapující, že „moderní“ dojnice obvykle nežijí déle než pět let, protože jejich tělo dlouhodobě není schopné unést tento dvojitý nápor (laktace a březost) a osmdesát procent všech dojných krav v ČR je vyčerpáno během třetí laktace. Když přestanou být výnosné, jsou poslány na porážku (jejich maso je levně prodávánonebo zpracováno do masných produktů či do krmiv pro zvířata).
Další rozšířenou polopravdou je to, že pokud krávunebudeme dojit, bude jí to způsobovat bolest. Ano, je pravda, že pokud je kráva v laktaci a není dojena, způsobuje ji to bolest, ale to nikterak neospravedlňuje způsob, jakým je mléko produkováno (kdybychom ji uměle neoplodnili, mléko by netvořila). Kdysi dávno jednu krávu dojil jeden farmář, ale ta doba je dávno pryč a i v tomto případě člověka nahradil stroj, elektricky poháněný dojící přístroj, který vysávají mléko z vemen, a to nikoliv opatrně a tiše, ale s důrazem na rychlost a efektivní produkci. Společně s mlékem se z vemen dojí/vysává i hnisavý výpotek (který je způsobený mastitidou-zánětem vemene). Mléčný průmysl ale nerad slyší slovo hnis a raději tuto složku mléka nazývá somatické buňky. To je velmi obecný výraz pro buňky, které jsou vypuzovány ze zanícené tkáně, a zahrnuje bílé krvinky, buňky odlupující se z mlékovodů a produkty buněčného rozkladu.
Podle evropských norem může mléko obsahovat až 400 000 těchto buněk na mililitr. Pokud je obsah vyšší, mléko by nemělo být uvedeno do prodeje. Když se nad tím ale zamyslíte, kdo by chtěl pít mléko, které v pouhých 100ml obsahuje v průměru přes 24 milionů rozkládajících se buněk? Leckoho asi přejde při této představě chuť. Navíc při dnešní široké nabídce rostlinných mlék, pomazánek, sýrů či jogurtů nebo desertů je vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku velmi snadné i z hlediska chuti a pohodlí. Tak na co čekat?
A nechcete-li propásnout žádnou novinku ze světa pokusných, cirkusových nebo kožešinových zvířat, sledujte nás na našich facebookových stránkách nebo na www.svobodazvirat.cz.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Michale, pojďme si to rozebrat pěkně postupně. Ten termín není zavádějící, je lživý, protože zcela převrací skutečnost. Vaši zmínku o "původním způsobu života" považuji za zcela zbytečnou. V současné době se totiž musíme řídit aktuálním stavem, ne tím, co snad bylo v minulosti. Vaše další domněnka je sice hezká, ale zjevně jste vůbec nepochopil, o čem článek je. Nejde v něm o šetrnost jednotlivých metod dojení, ale o prostý fakt, že je konzumace mléka jiného druhu v dospělosti nejen zcela zbytečná, ale i z pohledu jednoduché logiky dosti zvláštní. Navíc jsou jeho konzumenti velmi často obětí pohádek mléčného průmyslu, které ani zdaleka neodrážejí realitu současných chovů, stejně jako zdravotní souvislosti konzumace mléka a mléčných výrobků. Pokud jde o somatické buňky, údaje v článku zcela přesně odpovídají tomu, co je uvedeno zde: http://www.agropress.cz/somaticke-bunky-v-mlece Když použiji stejný obrat jako vy, žijete ve světě, který ve vztahu ke zvířatům jen kopíruje chování předchozích generací a snaží se jej zefektivnit. Zkuste si přiznat, že jsme dospěli do bodu, kdy je omezení konzumace živočišných potravin nejen nějakou novinkou či módou. Stále většímu počtu lidí dochází, že se dříve či později bude jednat o nutnost. http://zoom.iprima.cz/svet-zachrani-jen-uplny-prechod-na-veganstvi-tvrdi-nova-studie Navíc, změna našeho přístupu ke zvířatům je jen dalším zcela logickým krokem v rámci rozvoje lidské civilizace. Čím dříve nám to dojde, tím lépe. http://soucitne.cz/citaty Takže, než se příště neubráníte sepsání dalšího elaborátu, zkuste si prosím ověřit informace, pořádně se hluboce nadechnout a dát si třeba nějaké skvělé rostlinné jídlo. http://www.veganotic.cz :-)
Málokdy se zúčastňuji diskuzí, ale tady se neubráním.
Po přečtení článku nabývám pocit, že autorka je očividně dosti mimo. Ano, je sice pravda, že termín "kráva dává mléko" je zavádějící, nicméně pokud bychom se vrátili zpět k původnímu způsobu života (myslím farmaření apod.) tak ani autorka samotná by neměla čas na psaní takových keců a večer po celodenní práci na poli/ve stáji by byla ráda, že padne do postele.
Vážená paní autorko článku, žijete ve světě, který je absolutně zkreslený. Ve světě, který se skládá z utkvělých představ o tom, jak bychom se měli chovat vůči přírodě, ale zároveň ve světě, ve kterém se sama pokrytecky těmito představami neřídíte.
Má domněnka o Vás je založena na jednoduchém logickém argumentu - kdyby jste žila utopický život, který prosazujete a vyzdvihujete ve svém článku, pak byste nepsala nesmysly, jako "nešetrný, efektivní, rychlý, hlučný dojicí stroj" a podobně. Moderní technologie jsou daleko za Vašimi představami a jestli se domníváte, že farmář má ve svém stisku ruky stále stejnou definovanou sílu a že moderní přístroje jsou méně šetrné, pak doporučuji nastudovat si přístroj jménem Pulzátor, který dokáže simulovat chování telecí tlamy při sání mléka a hlavně pracuje stále stejně. Rozhodně je tedy daleko šetrnější, nežli lidská ruka "po staru" dojicího farmáře.
I část textu týkající se somatických buněk, mastitidy vemene a nehygienických podmínek je silně zavádějící.
Každý chovatel musí pro splnění podmínek výkupu mléka poslat vzorek mléka na testy, a garantuji Vám, že si každý chovatel setsakramentsky ohlídá hygienu vemene PŘED dojením, nežli riskovat znehodnocení několika hektolitrů mléka a ztrátu peněz v případě negativního výsledku testů na somatické buňky!
Opět se vracím k původnímu farmáři, kterého jste dala jako příklad - jste tak naivní že si myslíte, že se původní způsob chovu skotu zabýval "kvalitou mléka" a somatickými buňkami v něm obsaženými apod.? Pokud ne, nepředhazujte čtenáři článku takové zcestné příklady...
Pro příště se raději dvakrát hluboce nadechněte, než sepíšete takový článek a pro dnešek si běžte dát kávu se smetanou, zakousněte k ní dortík se šlehačkou a k obědu (popř. k večeři) si dejte nějaký dobrý steak nebo svíčkovou.
