Na Moravě si koledníci dávají panáka, ale v Čechách ne. Přestože se zdá, že velikonoční tradice mají po celém Česku stejnou podobu, přeci jen se liší. Přečtěte si souhrn těch nejdůležitějších symbolů, tradic a přijměte také pozvání na zajímavé velikonoční akce, které se v Českých Budějovicích a okolí budou konat.
Velikonoce se považují za nejdůležitější křesťanský svátek. Zastupují symboliku zrození nového života, což není třeba nutně vykládat v souvislosti s Ježíšem, ale třeba s přírodou. Právě v době Velikonoc, tedy období, kdy jaro nabírá na obrátkách, se rodí nové životy v podobě zvířecích mláďat, rozkvétají květiny i stromy a celá příroda okolo nás se znovu probouzí. Letos připadl hlavní den z celých svátků, tedy Velikonoční pondělí, na 16. dubna, příští rok to bude o dva týdny dříve, a to už 1.dubna.
Jidáše představují typické velikonoční pečivo, které kdysi lidé pokapávali medem a jedli formou obřadu. Tím měli zabránit hadímu uštknutí. Jejich podoba může být různá, nejčastěji vypadají jako jednoduché figurky, jindy pouze jako propíchané oválné sušenky.
Mazanec se má připravovat z kynutého těsta, nemá se na něm šetřit vejci, kořením ani tukem a péct by se měl už ve středu. Tak to alespoň tvrdí velikonoční tradice.
Dalším tradičním velikonočním pečivem je beránek, kterého lze upéct z piškotového i kynutého těsta. Děti určitě zabaví jeho zdobení čokoládovou polevou, dospělé asi více potěší varianta s rozinkami.
Velikonoční nádivka neboli také hlavička se peče po celé České republice, ale její variace se liší. Základ hlaviček je ale společný – čerstvě nasekané kopřivy jako symbol jara a nové síly, maso a vejce. Ta správná jihočeská nádivka se dělává až ze sedmi pokrájených rohlíků a sedmi vajec a chutná naprosto výborně.
Pomlázku, jako nejvýraznější symbol Velikonoc, by měl plést každý muž z devíti pružných vrbových prutů. Pokud to ale pánové nestíháte, po městě najdete hned několik prodejců, kteří mají pomlázek dostatek. Byť se to ženám příliš nezamlouvá, tradice hlásá, že díky šlehání pomlázkou během Velikonočního pondělí, bude žena na celý další rok zdravá. Pro muže to znamená skvělou výmluvu, proč si švihání pomlázkou pořádně užít.
Kraslice jsou natvrdo uvařená vajíčka nebo jejich vyfouknuté skořápky zdobené primárně horkým barevným voskem. Jejich historie sahá už do raného křesťanství a symbolizují plodnost a znovuzrození. Kromě kresby voskem se velké oblibě těší také batika, leptání nebo polepování slámou.
Velikonoční věnec se motá také z čerstvě nařezaného proutí, stejně jako pomlázka. Zdobit se může zelenými lístečky, několika kraslicemi a drobnými plastovými kuřátky. V dnešní době stoupá popularita upřednostnění přírodního vzhledu, který si žádá jen obyčejné kropenaté skořápky třeba od křepelek. Což bychom ale místo moderního trendu mohli vnímat jako návrat do dob, kdy nebylo k dostání tolik barev a lidé na zdobení nepoužívali tolik technik.
Na Velikonoční pondělí děti dříve chodily pravidelně koledovat, tato tradice ovšem z větších měst už téměř vymizela. Stále se ale dodržuje v menších vesničkách, kde pořád skupinky kamarádů obchází domy, ženy vyšlehají a ty jim za odměnu dávají vajíčka. I to se ale podstatně změnilo. Dnes si děti více přejí vykoledovat peníze a dobrý mazanec, čokoládový zajíc nebo kraslice už je příliš nepotěší. Koledují také muži, těm by měla být odměnou stále symbolická kraslice. Polévání vodou se v jižních Čechách příliš nepraktikuje.
Zvony odlétají do Říma pravidelně na každý Zelený čtvrtek po polední modlitbě. Průvod zvonů vedou ty nejstarší, které znají cestu a ty následují zvony menší a mladší, aby se neztratily. V Římě jim požehná papež do dalšího roku a poděkuje za věrné služby církvi. Zvony se vrací na Bílou sobotu. Proto mezi těmito dny zvony po celém Česku umlkají a jejich zvuk by měly nahrazovat řehtačky. Ale ani tato tradice se v Českých Budějovicích příliš nedodržuje.
Velikonoční hrkání se bude dít od čtvrtka 13. do neděle 16.dubna na českobudějovickém náměstí. Každý den se ponese v duchu jiného symbolu Velikonoc. Kromě toho můžete vyrazit také do jihočeského muzea na jarní expozici Velikonoce – svátky jara a vzkříšení. Uvidíte tady nejen velikonoční kraslice, pomlázky a řehtačky, ale také artefakty lidového umění.
V Písku se na sobotu 15.dubna od deseti hodin připravuje Jarní slavnost, kde pro děti bude připravená dílnička s malováním vajíček, zvířátek, pletením košíků, tvoření s korálky i pletení pomlázek. Pro dospělé bude přichystán řemeslný jarmark.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
